1. Začátek

31 5 2
                                    

George pov

Poslední týden prázdnin. To znamená, že mi začíná můj poslední rok na této škole.
Do toho zapadákova se mi fakt nechce. Obzvlášť, když se tam v podstatě s tebou nikdo nebaví. Prý jsem divný, říkají.

Vždy když Clay nepřijde do školy, mám chuť spáchat nežití. Když je se mnou, tak na mě všichni jenom zírají. Jelikož se dá o něm říct, že je populární.
Ale když tu není, klidně mi něco málo i řeknou, nebo klidně i něco víc.
Na obědech sedí většinou s tou jeho partou, ano nabízel mi si k nim sednout, ale vždy jsem odmítnul.
Stejnak nic moc nesním. Jen se v tom nimrám a to je vše. Zároveň, co bych tam u nich vůbec dělal?

- (týden)

Sedím na balkoně v černé teplákovce s cigaretou v ruce. Ano, je to škodlivé, ale zase mě to uklidňuje. Zapomenu pak na všechny ty starosti co mám. Víte, trocha nikotinu v sobě mít potřebuju. Dělá mi to dobře. Kouř, jehož jsem vypustil z mých úst, se vane vzduchem. Zápach mi už tolik nevadí, zvykl jsem si.
Dá se říct, že jsem závislý. No co, život je už tak o ničem.

Cigaretou poklepu o popelník a nechám ji tam.
Odeberu se to zpět dovnitř si udělat něco malého k večeři.

V lednici nic moc není, tak jsem si řekl, že se na to vykašlu. Zavřel jsem ji a odstoupil od ni.

Dojdu do svého pokoje a tam si lehnu na postel. Jen tak čumím na strop a přemýšlím.
Tak Georgi. Poslední rok na střední. Pak to vše skončí a ty budeš volný.
S Clayem máme naplánované nějaké věci, které chceme udělat hned, jak budeme mít poslední zvonění. Už se nemůžu dočkat. Nedal bych to tam už.

-

Zvuk budíku mě probudí. Je to tady.
Polohu na boku změním v sed. Promnu si oči a ještě chvíli jen sedím a čumím do blba. Tohle dělám každé ráno.

Pomalu si stoupnu a dojdu ke skříni. Z ní si vytáhnu černou mikinu a šedý džíny.

Jídlo vynechám, ani hlad nemám, takže jdu rovnou do koupelny, kde si udělám hygienu.
Podívám se do zrcadla. "Nechutnej jseš."
Vlasy mám jak vrabčí hnízdo, kruhy pod očima a ještě napuchlé oči. Měl bych přestat koukat do mobilu celou noc.

Udělám si hygienu a poté co vylezu z koupelny, popadnu tašku a vydám se to na autobus.

-

Přijíždím ke škole, a už vidím Claye. Ale když se trochu přiblížím, vidím také toho Nicka, asi.
Clay na mě mával, abych za nimi šel. Nemám náladu se s ním dohadovat na délku, tak k nim jdu.

Clay mě pozdraví a já ho pozdravím zase nazpět.
„Georgi, tohle je Ni-."
„Jo, vím kdo to je." vstoupím mu do toho. On jen zmateně kouká a Nick, ten zase na mě čumí, jak kdyby mi chtěl jednu napálit. Ale něco mu v tom bráni, asi proto, že tu je s námi Clay. Díky bohu.

Odebereme se to s Clayem na první hodinu. Máme ji spolu a za to jsem rád. Sedneme si na naše místo dozadu. Máme dějepis, takže to můžu spát celou hodinu. Teda když se zrovna nerozhodne některý vyvolat a zeptat se jich na otázky. To se mi takhle jednou stalo. Spal jsem a borec mě vyvolal.
Samozřejmě, když mě Clay vzbudil, všichni se mi smáli. Nenávidím je. Tyhle slova můžu říkat donekonečna a stejnak se nic nezmění.

Hodina začala a učitel na děják si to kráčí do třídy. Vypadá, že dneska má dobrou náladu. To znamená, že bude jen povídat o nějakých dost random věcech, který se prý zrovna učíme. Abych byl upřímný, tak ani nevím co probíráme za látku.

Opřu si hlavu a Clayovu ruku, abych mohl spát.
„Spal si vůbec?" Zeptá se mě.
„Jo spal." Sice jsem naspal maximálně 4 hodiny, ale co už. „No jasně, to vidím." Uchechtl se. Já jen protočím očima.
Oči se mi už začínají zavírat, než v tom na mě ještě někdo promluví. „Pak tě vzbudím, Ok?" byl to Clay, který na mě kouká. Jen mu na to kývnu, a už opravdu usnu.

-

Clay do mě drká a snaží se mě probudit.
„Hale, už je konec. Vstávej, musíme na další hodinu." Zvednu hlavu a třída je už skoro prázdná.

Ještě než půjdeme do třídy, kde máme mít matiku, si dojdu na záchod. Potřebuju si opláchnout obličej studenou vodou. Clay říkal, že na mě počká venku.
Dojdu k umyvadlu a pustím vodu.
Do dlaní si napustím trochu vody a "hodím" na obličej. Osvěžující.
„Tady někdo nespal." řekl někdo za mnou. Otočím se a tam stojí Nick. Toho jsem tu ještě potřeboval.

„Co chceš?" Čekám, že mě tu složí na zem, a nebo si do mě jen chce rýpnout. „Nic, já jen že na tebe byl dobrý pohled." Řekne a ukáže mi fotku, mě spícího. Samozřejmě si dali tu práci, tu fotku i zeditovat a dát na sociální sítě. S popiskem; Už si dělá polštář i s jediného kámoše, kterého má😹.

„Tak se měj." zasměje se a odejde.
Tohle je už po několikáté, co mi toto udělali. Clay s tím nic moc neudělá, protože neví, že mi tohle dělají.
Vlastně ano, vidí ty posty, ale oni mu vždy nakecají, že je to jenom blbý fór. Není.

-

Konec školy. Clay šel na oběd a já na něj čekám venku před školou. Doufám, že si pohne, protože fakt nechci potkat někoho, kdo by si ze mě dělal prdel a ponižoval mě. No tak Clayi, kde jsi?

Konečně ho vidím, ale nejde sám. Vede si společnost.
Nicka, Alexe a Karla. Karl je vlastně nejvíc v pohodě z nich. I když bych se s ním radši bavit nezačal.
Přijdou ke mně a Clay začne. „Kluky napadlo, když už jdeme ven teda my, že by jsi mohl jít s námi."
Ale ne, jen kdybys věděl, proč ti to nabídli.
Nejistě souhlasím. On se usměje.
„Tak buď v 15:30 na hřišti." řekne s radostí.

Odchází a Nick s Alexem se na mě stihnou ještě otočit. Oba se na mě ušklíbnou. Já a Clay jsme měli jet spolu autobusem, ale vypadá to, že se na mě vykašlal.

Že bych ho už otravoval? Co když to vymyslel on sám? A vlastně se chytím do pasti, ve které mě totálně zničí a poníží mě? Už mě to fakt nebaví.
Něco mi říká, že tohle fakt dobře nedopadne. Něco určitě chystají, protože proč by po mně chtěli, abych šel s nimi. Ale zase by mi tohle Clay neudělal.

Autobus přijíždí a já nastupuji. Jedu domů, se psychicky a fyzicky připravit.

- 1078 slov

Cigarettes after.. what? |Dnf|Kde žijí příběhy. Začni objevovat