Cigarettes after.. what? |Dnf|

6. Neznámé číslo

George pov

Niki je fajn. Tím myslím hodně fajn.
Povídá se s ní dobře, naslouchá. Ale nic co bych měl říct, jsem jí neřekl. No nic.

Dneska je sobota, takže můžu mít teď čas pro sebe. Možná už zašel i do toho baru. Ale nesměl bych to přehnat. Nechci aby to dopadlo nějak, jak bych fakt nechtěl aby to dopadlo. Nechci se před někým rozsypat na místě. To by bylo celkem trapný. Ne?

Jen tak ležím v posteli a přemýšlím. Měl bych dneska něco dělat? Nebo jen prospat celý den? Možná... jenom.. na chvilku...

Ani ne za minutu jsem byl tuhej.

-

Slyším, jak něco zvoní. Pootevřu oči a rozhlédnu se. Jsem ve svém pokoji a je mi strašné vedro. Sednu si a furt slyším něco zvonit. „Co to?," pomyslím si.
Rozhlédnu se po místnosti, a po chvíli mi dojde, že je to můj mobil. Já hlupák.
Leží na stole a zvoní. Kouknu se kdo volá;
neznámé číslo

Kdo by mi teď volal? Jen na to zírám a čekám až to přestane zvonit. Teď s nikým mluvit fakt nechci. Zároveň až to přestane zvonit, zjistím čas. 15:24.
Super.

Pípne mi mobil. Zpráva.

„Možná nevíš kdo jsem, ale já jo.
Přijď před hřiště. Buď tam v 16:00!!"

To bych se měl hodit do parády. Nevypadám teď zrovna k světu. Vlasy rozcuchané a kruhy pod očima. Rychle vstanu a zamířím si to do koupelny, si dát rychlou sprchu.
Vyšel jsem ze sprchy a došel k šatníku, kde jsme hrabal nějaký oblečení. Vzal jsem nějaký oversized modré triko a baggy černé kalhoty. Asi dobrý?
Mám ještě čas, takže ten věnuji mému mobilu. Procházím různé aplikace, až z toho zapomenu na čas. Až teď mi došlo, co to vlastně dělám.

Co když to bude někdo, kdo by mě unesl? Ne Georgi, to je přeci blbost. Ale furt tomu člověku neodpustím to, že mě vzbudil. Ještě bych klidně dospával a nic jiného nedělal. Doufám, že se nic nestane a vše bude v pořádku.

Vstanu z postele a jdu si obout boty, a pak vyrážím.

-

K místu se čím dál tím víc přibližuji. Cítím jak se mi hrdlo svírá. Je mi strašný vedro a to není zase takový teplo. Z dáli už vidím postavu sedící na lavičce.
Postava, shrbená do klubíčku se koukala do mobilu. Teda aspoň z dálky to vypadalo.

Vejdu do areálů a postava si mě všimne. Vstane a jde směrem ke mně. Čím blíž ta postava je, tak moje nervozita stoupá. Ale počkat-

„Ahoj," ozve se hned, co je o trochu vyšší postava přede mnou. Zvednu hlavu. Není to náhodou-

„Jsem Karl, a jak jsem říkal. Ty mě možná neznáš, ale já tebe jo." Já to věděl. Někoho mi ten obličej připomínal. „Vlastně, tak nějak tě znám. Sice ne úplně, ale vím kdo jsi," odpovím. Kývne.
„Proč jsi mě vlastně "vytáhl" ven? Když bych to řekl v uvozovkách," zeptám se a on hned odpoví, „chtěl bych se s tebou nějak začít bavit." U toho se pousměje. Co. Se. To. Děje. „Proč?"
Povzdychne si.

„Nevím, přijdeš mi celkem fajn, ale taky hodně zajímavý. Líbí se mi, jak jsi odlišný." Usměje se a to mě donutí se také pousmát. „Tobě je jedno, že každý o mě říká, jak jsem divný apod?" Zakýve hlavou na zápor.
„Tak.., jdeme někam?" zeptá se a já souhlasím.

-

Celou tu dobu jsme si povídali. Oba jsme se od každého dozvěděli aspoň trochu. Třeba to, že se mu líbí Nick. Sice jsem to trochu tušil, protože se na něj kouká skoro každou chvíli, takovým tím "zamilovaným" pohledem. Nicka moc nemusím, ale slušelo by jim to spolu.
Ale furt mi v hlavě hraje, proč se najednou rozhodne se mnou bavit. Ano, říkal to už, ale co když toho pak jednou využije a mě podrazí? Udělal by to vůbec? Ale ne, Karl není určitě takový. Celkem jsem si ho oblíbil.

Je něco podvečerem a my se zrovna loučíme. Každý jsme si dali na sebe telefonní číslo, a pak šel každý svou cestou. Zase velký plus za dnešek, byl jsem venku a nespal celý den. Zítra musím zase do kavárny, takže bych měl jít spát trochu dřív. Musím mít nějaký ten spánek.

Rovnou jsem si to namířil do sprchy. Dal jsem si trochu vlažnější sprchu. Sám nevím proč, ale uklidňuje mě to. Oblékl jsem se do pyžama a vyčistil si zuby. Celkem mě štve, že bude neděle a pak zase pondělí a to peklo zase začne.

Konečně. Ko- ne- čně-, si jdu lehnout a spát. Zavrtám se do peřiny a za chvíli usnu.

- 766 slov
Ahoj po 100 letech👋
Už bych měla zase normálně psát (snad)
Dobrou!!❣️ (1:51)