6. Bratříčku!

1.1K 92 5
                                    

Když jsem se probrala, někdo mě držel v náruči a na čele mě chladil studený obklad.

Když jsem se rozkoukala, všimla jsem si, že v místnosti nejsme sami. Byl tu Steve, který se na mě díval se strachem v očích, tři muži a jedna žena. Zmateně jsem se na ně dívala, až nakonec jeden promluvil, ten s páskou přes oko.

Steve mi pomohl na nohy a dlouze mě objal. Jako jediný chápal mojí bolest.

„Rád vidím, že jste v pořádku, Mio. Já jsem ředitel S.H.I.E.L.D.u, Nick Fury a toto jsou Avengers. Natasha Romanoff. Je naší nejlepší nevylepšenou agentkou. Vedle je doktor Bruce Benner, Hulk. A poslední je Anthony Stark, Iron man, váš, dá se říci, bratr." Řekl Fury a já na všechny kývla. U Anthonyho jsem se zastavila. Byl to on. Syn Howarda, Howarda Starka. Vím, jak se Howard snažil, aby jeho syn nebyl jako on a přece se mu to nepovedlo.

Když jsem byla v tom ledu, moje duše cestovala mezi devíti světy, a tak vím hodně věcí, které měly zůstat skryté. Třeba pravdu o Ásech, o Odinovi a Thorovi, o mém otci a spoustu dalších věcí, co jsem se nikdy neměla dozvědět. Nebo možná měla?

Můj otec, Laufey, se mě vždycky snažil chránit, stejně tak jako bratra a teď si přijde pro pomstu. Bohové se od pradávna bojí Ragnaroku, ale co když Ragnarok není věc nebo časový úsek, ale člověk? Co potom? A co když to je bytost, kterou ani Heimdall nevidí? Co když to jsem já? Ano, jedna z věcí, které jsem se dozvěděla při „cestování". Mé celé jméno je Mia Ragna Laufeysdotter.

Bratr právě svádí boj a padá do hlubin, jenže jednou znovu povstane a to budou ti, co nám ublížili, litovat! Odin bude prosit o milost, ale té se mu nedostane! Je to vrah. „Stejně jako ty." Ozval se malý hlásek v mojí hlavě. A já věděla, že má pravdu. Ale já zabíjím, protože věřím, že je to správné! Ne z toho důvodu, že vím, že ti, co zabíjím, by mohli být jednou silnější než já. Nezabíjím ze strachu.

O dva měsíce později:

S Clintem, jsme hlídali tesserakt. V tajné základně S.H.I.E.L.D.u. Najednou přišel Fury a začal se po nás shánět, a tak jsme oba vylezli z úkrytu a dostavili se před Furyho.

„Nemáte hlídat z blízka?!" Začal na nás křičet.

„Já vidím lépe z dálky." Zasalutoval Clint a já se pousmála nad jeho chováním. Jelikož si toho Fury všiml, tak mě zpražil pohledem.

„A vy, Starková! Kde jste byla vy?!" Zařval na mě Fury.

„U našich spojenců, pane."

„Na Asgardu?"

„Ne, jinde. Řeknu vám kde, až přijde správný čas."

„Dobře..." V tu chvíli se aktivoval tesserakt a já se nepozorovaně usmála. Loki přichází.

Tesserakt konečně přestal zářit a na místě, kde byla záře nejsilnější, se objevil Loki.

„Já jsem Loki, z Asgardu a přišel jsem si pro to, co mi patří!" Zařval Loki a já se usmála. Pak měl Loki svůj proslov o botě a červovi, čemuž jsem se v duchu smála. Potom vystřelil z žezla a agenti odlétli v bezvědomí pryč. Najednou jsem se vyděsila. Co když ublíží Clintovi?! Než jsem stihla cokoliv udělat Clint po něm vystřelil, ale Loki útok neopakoval. Došel až k němu a ovládl ho tesseraktem, stejně jako Selviga a polovinu agentů.

A nakonec ovládl i mě. Než mi však oči zmodraly, stihla jsem ještě zašeptat jeho jméno. Loki se tomu jen pousmál a potom zašeptal: „Sestřičko". Pak už byla jen tma.

Nevyřčený osudKde žijí příběhy. Začni objevovat