Part 2.

178 7 0
                                    

I když nerad , vrhám se do práce . Však ty budeš moje , o to se postarám ...

Pov . Sophie
Po asi 3 hodinách práce se všichni odebírají na oběd . I když hlad mám , stejně pracuji dál , protože něco jako přestávku si teď nemůžu úplně dovolit . Příjde za mnou Diego " pojď kočko na oběd , zvu tě" řekne a já se na něho kouknu .

"Vždyť vidíš kolik toho tady mám , víš co ? Jdi tam a já zachvilku příjdu , jen dodělám pár dokumentů" řeknu a omluvně se na něj kouknu . "Dobře , ale kdyby si dlouho nešla tak ti ten oběd osobně donesu a budu se koukat jak ho jíš " řekne a usměje se . Usměju se taky a koukám se jak odchází .

Pov. Christian
Čas oběda , koukneme se jestli už mi nepřišel email . Přišel , tak to se na to koukneme . Každý čtvrtek chodí do knihovny si půjčovat knihy nebo někdy i kupovat , její nejoblíbenější barva je žlutá a přezdívka k tomu je i sluníčko . Oblíbená kuchyně je asijská , ale každý den si k obědu dává stejný salát bez rajčat a oliv , protože je nemá ráda . O víkendu si sama vaří , což mě přivádí k tomu , že asi dobře vaří .

Někdy chodí běhat , jako já . To se mi líbí . Má iphone 5 , bože můj koupím jí nový . To příšerný auto jí dal otec předtím než zemřel , taky jí koupím nový . Plat má vysoký , ale nevypadá na to . Ano chodí slušně oblečená , ale nemá absolutně nic drahýho . Narozdíl od jejího kamarádíčka Diega .

Což mi připomíná , že je to její nejlepší gay kamarád , takže mám štěstí . Střídá chlapy jako já ponožky . Bydlí v malém bytečku , nemá žádné zvířata , ale zato má spoustu knížek . Další věci jsou pro mě nepodstatný . Teď můj cíl je jediný stalkovat jí , ale tak aby si myslela že to jsou jenom hloupé náhody . Tím myslím , například začít chodit taky každý čtvrtek do knihovny .

Nebo zeptat se jen tak na zájmy a zmínit , že běhám taky , takže bychom mohli spolu si někdy jít zaběhat . Hlavní je se teď s ní sblížit a vybudovat si u ní důvěru na tolik , abych s ní mohl manipolovat jak s loutkou .

Když si všimnu , že všichni odešli na oběd a jsme s největší pravděpodobností jediný na patře využiji toho . Vstanu , lehce se upravím a jdu za ní . "Chceš pomoct Sophie ?" Příjdu k jejímu stolu a zeptám se . "Dobrý den , né pane Dornane děkuji jste moc hodný , ale tohle je moje práce a myslím si , že vy máte spoustu povinností" řekne a koukne se na mě hrozně nevinně .

"Nechci , aby si tady seděla do půlnoci Sophie" řeknu a kouknu se na ní jak nejvíc starostlivěji umím . "I kdybych tady seděla do půlnoci , tak je to můj problém a moje práce . Nechci vás vyhánět , ale jděte si dát oběd ať nemáte hlad " řekne a usměje se . "A půjdeš se mnou ?" Zeptám se .

"Já hlad nemám pane Dornane a navíc Diego říkal , že když nepříjdu oběd mi donese . Takže se kdyžtk najím později " řekne a snaží se něco najít , až jí z toho pár papírů spadne na zem . Hned si klekne a začne je sbírat . "Já se hrozně omlouvám pane Dornane za ten nepořádek , tohle je docela trapné . Známe se chvilku a už jsem se před vámi ztrapnila" řekne a snaží se stres zamaskovat smíchem .

Chvilku se na ní koukám jak klečí , když v tom si dřepnu a dáme ruku na stejný papír , kouknu se jí hluboce do očí a řeknu : "není to trapné , tohle se může stát každému , ani nevíš kolikrát mně něco spadne a musím to rychle posbírat , abych nevypadal jak blbec před vámi všemi . A ten nepořádek , naprosto chápu . Když dovolíš , klidně pár dokumentů odnesu do kartotéky (taková místnost to bude díkyy) " nepřestávám udržovat oční kontakt ...

Boss Kde žijí příběhy. Začni objevovat