"Nebuď drzá Sofí , bacha na pusu ..."
Pov. Christian
Než jsem stihl doříct to co jsem chtěl vyrušila mě panenka : "Bráníte mi v práci a rozhozujete mě . Měl byste už jít jsem si jistá , že máte daleko důležitější věci na práci než mě tady děsit " řekne a dá papíry do složky a jde si pro další .
"Nesnažím se tě vyděsit . To jen ty jsi taková plachá a stydlivá a pro tvojí informaci jsem dal své asistentce volno takže i chození do kartotéky je moje práce dneska " řeknu .
"Omlouvám se pane , to jsem nevěděla . Omluvte mé nevhodné komentáře , ale přece jen se mě opravdu nesnažíte vyděsit ?" Otočí se ke mně a kouká se na mě . "Nemám to za potřebí , pouze se jen snažím o vybudování respektu" řeknu .
"Myslíte si , že vám nedávám dostatek respektu ? " zeptá se . "Ale dáváš neříkám , že nedáváš , ale chci mít 100 % kontrolu nad vším a nad všema" nad tím se zarazí a otočí se na mě . "To musí být nuda , aby bylo pokaždý po vašem a měl jste nad všema kontrolu " kouká se na mě .
"Mám rád kontrolu , není to nuda . Je to pro mě povinnost mít nad všema kontrolu . Všichni se mi automaticky poddají a mně se to tak líbí , vyřazuji velkou dominanci a tak se mi to líbí . A tobě taky " řeknu a přejdu kousek k ní .
"Líbí se ti to Sofí viď ?" Zašeptám a zastrčím jí pramen vlasů za ucho . " děsí mě to a už musím jít , takže když mě omluvíte tak musím jít dále pracovat , mám toho spoustu na stole " řekne a snaží se najít cestu kolem mě .
"Děsí tě to , ale zároveň tě to nehorázně přitahuje . Líbí se ti muži jako já , poznám to na tobě " řeknu a prohlížím si jí celou od hlavy až k patě .
Proklouzne kolem mě "u-už m-musím j-jít pane , mám mnoho práce , zatím nashledanou" rychle výjde ze dveří . Tohle se mi povedlo . Vystrašil jsem jí , teď jí tohle bude celý den vrtat v hlavě .
Pov. Sophie
Co to bylo ? Zdálo se mi to nebo flirtoval ? Asi se mi to jen zdálo , moc si nalhávám . Zasednu zpátky ke stolu a začnu znovu pracovat .
*15 minut později*
Vůbec mi nejde se soustředit , nemůžu přestat myslet na to co se stalo v kartotéce . Nevím proč na to tak myslím , nic to nebylo a jen mi chtěl pomoct . A já slušně odmítla , žádný flirtování ani nic , moc si to beru . Musím se soustředit , jinak domů nepůjdu nikdy .
*o 4 hodiny později*
Už je 7 hodin večer a hodně lidí začíná odcházet , jak já jim to závidím . A Diego je jeden z nich . " tak co Sofí , kolik toho ještě máš ?" Zeptá se mě starostlivě . "Bohužel ještě docela dost , ale ty utíkej domů vím , že by si mi pomohl , ale za tohle si můžu sama " řeknu a kouknu se na něj . "Kdyby cokoliv volej a hned přiběhnu dobře ?" Zeptá se já jen přikývnu . "Ahoj kočko , zítra se uvidíme" řekne "ahoj Diego " jen sleduju jak odchází k výtahu .
Povzdechnu si a pracuju dál . Do hodiny pomalu , ale jistě všichni odejdou z našeho patra a jediný , kdo tady se mnou je je Christian . Snažím se na to nějak nemyslet , že tady jsme jen my dva a pracuju dál .
*o 1 hodinu později*
Mám konečně všechnu práci hotovou a teď jen odnesu papíry do karotéky a můzu jít . Jenže Christian má asi stejný nápad a jde taky . Setkáme se u dveří kartotéky , jako gentleman mi je otevře a podrží mi je . Vejdu a položím papíry na stůl a začnu třídit co kam patří .
Christian jde o stůl vedle a začne dělat to stejné . Oba stojíme v tichu a jen třídíme papíry , i když na sebe nemluvíme to napětí byste mohli krájet . Když mám dotříděno tak začnu roznášet . On udělá to stejné . Oba chceme jít do stejné uličky . Lehce ukročím na náznak , že ho pouštím , ale on udělá to stejné . Když nikdo chvilinku nejde tak se oba rozejdeme .
Na to se zasmějeme . "Co kdybych tam dal i to tvoje ? Ať je to rychlejší ?" Řekne a vezme mi papíry z ruky a jde k poličkám . Já mezitím jdu ke stolu a nakouknu i k němu jestli nemá něco do stejné složky jako mám já . Pár jich tam najdu a vezmu je ať urychlím proces pro oba .
"Víš , že by si neměla tak pozdě pracovat Sofí , není to pro tebe dobrý . Budeš přepracovaná a navíc vím , že jsi ještě nic nejedla . To není vůbec pro tebe dobré " řekne do ticha. " to já vím , ale peníze mi nikdo jen tak nedá a na jídlo jsem neměla čas . To s tou prací platí i pro vás , proč vy jste tady tak dlouho ? " zeptám se .
"Protože toho tady otec nechal víc než mi řekl a v hodně věcech měl s prominutím bordel , to je taky jeden z důvodů proč mi přenechal firmu" řekl a zasmál se . "Těch důvodů bylo víc ? Myslela jsem , že jen prostě odešel do důchodu , i když jsem moc nikdy nepochopila proč , váš otec není starý " řeknu , na to se zasměje .
"To by rád slyšel , že si aspoň někdo myslí , že není starý . Doma mu občas říkáme dědo , ale to říkám jen tobě , bude to naše takový malý tajemství " řekne a na to se zase zasměju já . "Musíš dát malíčkový slib, aby to bylo pořádně právoplatný tajemství" řekme zvedne malíček . Usměju se a zvednu malíček taky . Uděláme malíčkový slib a oba se začneme smát .
"Asi jsem na to moc unavená , ale právě jsem vážně udělala malíčkový slib s mým šéfem ?" Zeptám se a začnu se smát . "Ano a stojím si za ním , chtěl jsem tě aspoň trošku rozesmát , vím jak těžký den jsi měla " řekne a koukne se na mě .
"Tak to děkuji , jste moc hodný" řeknu a zase si vezmu pár papírů a jdu je odnést . Když poodnášíme všechny papíry tak jen stojíme vedle sebe opřený o stůl . "A teď můžeme jít konečně domů " řekne a oddychne si. "To ano , už mám docela velký hlad až mi z toho začíná být blbě . Děkuji za pomoc pane " řeknu a vstanu a jdu ke dveřím .
Chytne mě za ruku a otočí mě k sobě . "Nechceš si tykat ? Nenabízím to všem , ale mám pocit , že jsme tak zvláštně propojení . Nemyslíš si ?" Řekne a pomalu začne jít dopředu a já jen couvám dokud nenarazím do dveří . "Nooo asi jo , ale jsme z vás .... teda z tebe trošku hodně nervózní a děsíš mě , nemohla jsem se kvůli tomu co se stalo odpoledne v kartotéce soustředit" řeknu a očima se koukám všude jen né na něho .
"Děsím tě ? Nebo tě děsí to jak moc tě přitahuje moje dominantní povaha a to jak moc respektu v tobě vyvolávám ?"...
