Part 1.

183 5 1
                                    

Pov . Sophie
Po dlouhé době jedu do práce . Diego , můj nejlepší kamarád mi říkal že už je tam nový šéf , jmenuje se Christian a je moc pohledný . Říkal i další věci o něm , ale já byla tak zaneprázdněna přemýšlením nad tím kolik práce asi budu mít na stole , že jsem ho neposlouchala .

Dojela jsem do práce ve svém fordu , vedle těch natuněných BMW je ten můj ford taková chudinka , ale mně to nevadí . Vzala jsem si věci a vystoupila jsem . Všimla jsem si že kousek ode mě je nějaký muž , mohlo mu být tak 25 , ještě jsem ho tady neviděla . Šla jsem k výtahu , měla jsem štěstí hned přijel . Pro mě neznámý muž také nastoupil , doufala jsem že vystoupí jinde , ale bohužel zmáčkl stejné patro do kterého jedu i já .

Měla jsem furt takový pocit že se na mě kouká , když jsem se na něj otočila , měla jsem pravdu , koukal na mě jako na svatý obrázek . Bylo mi to jaksi nepříjemné , ale co já s tím nadělám .

Pov . Christian
Když jsem vystoupil z auta , všiml jsem si menší slečny která vystupuje z takového příšerného auta . Ale nevypadala ,  jako by jí to vadilo . Ještě jsem jí tady neviděl , asi to musí být ta , která byla nemocná . Musím říct v jednom asi její kamarád nelhal , je nádherná . Musím si o ní zjístit víc , potřebuju jí dostat pod svojí ochranu a mít jí jenom pro sebe .

Když jsem došel k výtahu lehounce a řekl bych že i stydlivě mě pozdravila , bylo to rozkošný .
Společně jsme vstoupili do výtahu . Nemůžu z ní spustit oči , ty její modrý oči do kterých bych se mohl dívat furt , ty její krásné delší blond vlasy které má v menším culíčku , její roztomilý tvářičky a bože ty ďolíčky které jsou k sežrání .

Když si všimla že mám na ní upřený zrak , začala se červenat a stydět . Lehce se na mě usmála a dál se radši koukala do země . Měl jsem to štěstí že jede do stejného patra jako já , aspoň jí budu moct mít pod kontrolou .

Když výtah zastavil , trošku jsem ustoupil a dal jí přednost , lehce mi poděkovala a cupitala ke svému místu . Hned k ní přišel ten otravný kluk Diego . Vypadal tak šťastný když jí viděl , ona docela taky , úsměv jí ale hned přešel když viděla kolik toho má na stole . Ten Diego se na ní furt tak koukal , doufám že na ní nemá zálusk , protože je moje .

I když bych se na ní nejradši jenom koukal , musel jsem jít do kanceláře . Když jsem kolem nich procházel , všichni mě začali zdravit a v tu chvíli jí Diego nazval Sofí , takže aspoň vím jak se jmenuje . Když jsem došel do kanceláře , slyšel jsem Sofí jak se ptá kdo jsem , jak roztomilé , však my se ještě seznámíme , to se neboj .

Pov. Sophie
"Diego kdo to je ? Jela jsem s ním ve výtahu a přišlo mi jakoby se na mě furt koukal " zeptala jsem se Diega , když kolem nás procházel a najednou ho všichni začali zdravit . "To je ten nový vlastník firmy , Christian Dornan , asi se mu líbíš , ale závidím ti ty mrcho že zrovna ty" začal se smát . "Prosimtě , vždyť ani neví kdo jsem , jak bych se mu mohla líbit ?" Taky jsem se začala smát , smích mě ale přešel když jsem uviděla kolik věcí mám na stole a kolik toho musím udělat .

"Kdybych nebyl teplej jak topení , taky bych po tobě letěl . Víš že mám pro tebe slabost kočko" řekl a pohladil mě po tváři . " já vím Diego , však já pro tebe taky " řeknu a usměju se na něj , kouknu se do jeho kanceláře , má jí prosklenou a všimnu si že se na nás kouká a vypadá jakoby zuřil .

"Hele Diego , radši už jdi , Christian vypadá že zachvilku vybuchne vzteky a nechci dostat vyhazov " řeknu a nenápadně kývnu s hlavou k jeho kanceláři . Nenápadně se tam koukne " no fakt že jo , že by šéfík žárlil ? Už jdu , půjdeme spolu někam na oběd ?" Zeptá se a začne se smát . " jestli vůbec se k obědu dostanu nebo na něj budu mít chuť , kdyžtak příjdu do kantýny jo ?" Zeptám se a usměju se . "Jasně , v 13:30 tam budu , kdyžtak přijď a jestli né přinesu ti to co si obvykle dáváš" řekne Diego dá mi rychlou pusu na tvář a rychle odchází ke svému stolu .

Kouknu se do jeho kanceláře a vidím jak mě propaluje očima . Radši hnedka sklopím pohled a vrhám se do práce .

Pov . Christian
Ani si to neuvědomuju a prapuluju je očima . O co mu jako jde ? Je jenom moje , proč na ní vůbec šahá a ještě jí dá pusu a koukne se na mě potom ? To mi zaplatí , dám mu extra práci a bude tady do 10 večer . Nikdo na ní nebude šahat , jen já .

Vezmu telefon a zavolám Jamesovi , je to můj dobrý přítel , který je moc dobrý na zjišťování věcí . "Ahoj Jamesi , potřebuju aby si mi něco zjístil o Sophie Johanson , znám jen její jméno" řeknu , "že by nový úlovek do tvé sbírky ? " Zasměje se . " moc vtipný Jamesi , na to ale není čas . Chci aby si mi o ní zjístil všechno co je fyzicky možný a chci to co nejdřív na emailu , rozumíš ?" Řeknu a furt jí propaluju očima , " rozumím Christiane" řekne a položí telefon.

I když nerad , vrhám se do práce . Však ty budeš moje , o to se postarám ...

Boss Kde žijí příběhy. Začni objevovat