1.

9 1 0
                                    

   Joshe brzy z rána vzbudí ptáci za oknem, kteří z nějakého důvodu nepřestanou vyzpěvovat. Podívá se na svůj ručičkový budík stojící na nočním stolu hned vedle postele. Ukazuje 5:46. Josh ví, že už neusne, a tak se zvedne a dojde do kuchyně. Moc se mu nechce dělat si snídani, a jelikož před odchodem do práce měl ještě spoustu času, a tak si řekl, že zkusí zavolat Ryanovi, jestli by ještě před prací nezašli do kavárny na třeba croissant a kávu nebo něco jiného. Joshovi se tyhle kavárny ve velkých městech velice líbily, protože s rodiči v dětství bydlel na vesnici, a tam žádné takové podobné kavárny nebyly.

   Dojde tedy do chodby, kde na komodě stojí telefon a vytočí Ryanovo číslo. Zvedne sluchátko k uchu a poslouchá zvuk vytáčení. Nějakou chvíli tam stojí, pak si řekne, že Ryan ještě asi spí a nebude ho rušit. Místo luxusní snídaně v kavárně si nasype cereálie s mlékem a sedne si k televizi. Zapne ji a obrazovka začne zrnit, ale po nějaké chvíli to přestane a na obrazovce se objeví ranní zprávy, nejspíš u konce. Mluví tam o jakémsi sériovém vrahovi, který tuto noc zavraždil několik obětí. Joshe to nijak nevzruší, nepostřehl totiž kde vraždil a vůbec skoro žádné informace.

   Když vtom zazvonil telefon. Běžel ho zvednout v domnění, že volá Ryan a ze sluchátka se ozve:

   ,,Dobré ráno, omlouváme se, ale u nás už nadále nebudete pracovat, ať už to bylo úmyslně nebo omylem, včera v době vaší směny jste nechal zákazníka odnést z obchodu 4 položky, u kterých nemáme záznam o zaplacení. Na shledanou."  Josh si uvědomil, že zrovna přišel o práci, tudíž o jediný přísun peněz. Bude si muset brzy najít jinou, protože momentálně na tom byl finančně docela špatně.

   Jelikož nešel do práce, zůstal tedy doma a usmyslel si, že toho času využije a alespoň si uklidí ten nepořádek po celém bytě.

   Do poledne byl hotový, a taky hladový. Došel k závěru, že si zajde na oběd do nějaké levné restaurace, protože doma už toho k jídlu moc neměl.

   Když šel kolem Ryanova bytu, lehce zaklepal, a pak si uvědomil, že jeho nejspíše nevyhodili, a že pracuje v samoobsluze. Rozhodl se, že se v tom obchodě raději nebude už ukazovat, aby ještě něco neschytal.

   Zašel si teda do restaurace na rohu hlavní třídy. Když se vracel zpátky, všiml si, že na stěně policejní stanice visí velký plakát s nápisem: OKAMŽITĚ PŘIJMEME DETEKTIVA DO OBORU KRIMINALISTIKY, žádné specializované znalosti nejsou požadovány. Zaujalo ho to, a tak vstoupil dovnitř.

   Přibližně po hodině vyšel ven s dobrým pocitem, že na pohovoru udělal dojem. Vzpomněl si, že doma už nemá moc co jíst, a tak se rozhodl zajít do samoobsluhy nakoupit a navštívit Ryana, i přesto, že si řekl, že se tam už nebude ukazovat. 

   Vejde do obchodu, začne se rozhlížet mezi regály, ale Ryana nikde nevidí. Myslel si, že má zrovna přestávku nebo někde něco vyřizuje, a tak zatím nakoupil jídlo na večeři a na pár dalších dní. Chvíli se tam zdržel, takže mu přišlo podezřelé, že se jeho kamarád stále neukazuje. Vyrazil tedy k pokladně a při placení se zeptal pokladníka na Ryana. Ten se zatvářil překvapeně a odvětil: 

    ,,Clay dnes vůbec nepřišel."

    ,,Aha..." Joshe to zaskočilo, protože mu Ryan ani neřekl, že mu třeba není dobře nebo někam odjíždí.

   Šel tedy domů s rukama plnýma nákupu, cestou se zastavil u Ryanova bytu, chvilku tam stál a přemýšlel, jestli má vůbec smysl klepat na dveře, ale nakonec na ně přece jenom zaklepal. Vůbec nijak ho nepřekvapilo, že se bylo úplné ticho, jen slabý hluk z okolních bytů. Joshovi to přijde opravdu podezřelé, ale i tak vejde do svého bytu, udělá si večeři, chvíli nepřítomně zírá na televizi, a pak si jde lehnout. 

   Dlouho nemůže usnout, hlavou mu běhají myšlenky o tom, co se mohlo stát s Ryanem. Třeba odjel za rodiči nebo za babičkou? To by mi ale řekl. Nebo že jsem mu něco špatného provedl? Snažil se vzpomenout si na poslední dobu, co spolu trávili, ale na nic si nevzpomněl.

   Vtom ho z přemýšlení vytrhne pronikavé zvonění telefonu. Líně se zvedne z postele, protože už nevěří, že by mohl volat jeho nejlepší kamarád. Samozřejmě že to nebyl on. Volali z policie. 

   ,,Dobrý večer, omlouváme se, že vás vyrušujeme v tuto pozdní hodinu. Chceme vám oznámit, abyste prosím přišel na stanici, abychom si vás mohli ještě prověřit, jestli se na pozici detektiva hodíte. Prosíme, přijďte se zítra ráno v 8 hodin do kanceláře 454c. Na shledanou."                       

   Josh se se skvělým pocitem vrátil zpátky do postele, a jelikož byl už hodně unavený, po chvíli usnul. 

  

Poslední večeřeKde žijí příběhy. Začni objevovat