Co kdybych prostě utelka?
A svého dechu bych se nadobro zřekla
Stejně jako řeka co teče vždy jen vpřed
A nemá potřebu ohlížet se zpět
Co kdybych si prostě zbalila kufry
A nechala svoje peřiny aby časem zatuchly
A co kdyby že nevezmu si nic
A nevrátim se už nikdy víc
Co kdybych odešla bez rozloučení
Takových co by o něj stály stejně moc není
Vlastně není nikdo kdo chodil by k mému hrobu
A modlil by se za mě k Bohu
ČTEŠ
Středem vesmíru
PoetrySbírka moji vlastní básnické tvorby do které může občas něco přibýt. Básničky bývají většinou melancholické a depresivni takže asi nic u čeho by ses zasmála, ale i tak doufám že se bude líbit.
