V čase, ještě jednou

5.část

Minulá časová osa. 7. února 1983, Bradavice

Harrymu začíná vyučování v pondělí.

Když se to vezme kolem a kolem, zapadne do docela příjemné rutiny. Když si vybíral rozvrh, zapsal se na minimální seznam povinných předmětů, což zdůvodnil přáním, aby ho přechod do "formální" školy nezasáhl. Brumbál se nad jeho rozhodnutím usmál ("Moudrý tah, chlapče. Vskutku moudrý tah.").

Formule a přeměňování nepředstavují žádné obtíže. Učební plán sedmého ročníku je podobný jako v šestém a během hledání viteálů se naučil dost na to, aby si doplnil případné mezery ve znalostech.

Kratiknot i McGonagallová se zdají být ohromeni jeho kouzelnickými schopnostmi, a dokud nemyslí na to, co ztratil, může Harry téměř předstírat, že je všechno v pořádku.

Ačkoli McGonagallová zjevně nesnáší rozhodnutí moudrého klobouku zařadit Pottera do Zmijozelu, Harryho podobnost s Jamesem a Lily její předsudky zmírňuje a rychle rozpozná jeho schopnosti v přeměňování.

Dějiny jsou stejné jako vždycky a Harryho zajímá, jestli Binns někdy změnil své metody. Docela o tom pochybuje.

Lektvary jsou úplně jiný příběh. Jeho zmijozelští spolužáci jsou nesnesitelní a nebelvírští ještě horší. Zdá se, že jsou neskutečně mladí a bezmocně nevyzrálí; nikdo z nich se ani vzdáleně nezajímá o studium. Je to pochopitelné, předpokládá Harry. Koneckonců mu trochu připomínají jeho samotného předtím, než jeho život nenávratně změnila věštba a Temný pán, viteály a válka.

A kdyby byl upřímný, možná by si zasloužili čas, aby mohli být jen studenty. První kouzelnická válka skončila teprve před několika lety a dětství mnoha jeho nových spolužáků také zastínil Voldemort.

Snapeův pohled na sobě cítí od chvíle, kdy vstoupí do třídy. A i když si není jistý, že ho ten muž někdy dokáže zastrašit tak jako dřív, jeho kritický pohled Harryho stále naplňuje znepokojením.

Snape je ve svých třiadvaceti letech stejně hrozivý jako v osmatřiceti, a přestože není o mnoho starší než samotní sedmáci, studenti k němu stále vzhlížejí se zdravou směsicí obav, odporu a strachu.

Harry se snaží neusmívat, když muž kráčí do přední části místnosti a v patách mu vlaje černý hábit. Mávnutím hůlky se na tabuli objeví instrukce. Snape se stáhne ke svému stolu, zatímco třída se sbíhá ke skříni se zásobami.

Harry je partnerem poměrně nevýrazného Zmijozela jménem Edmund Beggins. Beggins je tichý, učenlivý a v lektvarech zcela průměrný.

Pozná zadaný lektvar z Princeovy knihy, a přestože ho v Křiklanově třídě nevařil, jasně si vzpomíná na Snapeovy přiložené instrukce. Harry dá svému parťákovi pokyn, aby rozdělal oheň, a sám zatím dojde pro zásoby. Ze sklenice ve skříni popadne tyčinku máty peprné, přestože není na seznamu zásob.

Beggins nastavil kotlík na vaření a Harry zakouzlí kouzlo teploty, aby sledoval žár. Pak začne krájet kořen asfodelu, přičemž dbá na to, aby byly jednotlivé dílky rovnoměrné, a teprve pak je přidá do kotlíku a nařídí svému partnerovi, aby dvě minuty míchal proti směru hodinových ručiček.

Zbytek třídy se věnuje krájení a míchání. Celá místnost je teď plná mlhavé namodralé páry. Snape sešle větrací kouzlo a prochází mezi stoly a sleduje postup svých studentů. Harry vloží mátovou tyčinku do hmoždíře a rozdrtí ji na jemný prášek. Beggins zvedne obočí, ale nic neřekne.

"Je to na dračí krev," řekne Harry na vysvětlenou. Druhý chlapec pokrčí rameny a pokračuje v míchání. Když už nic jiného, Harry Edmundův sklon k mlčení ocení.