V čase, ještě jednou

10.část

Minulá časová osa. 2. dubna 1983, Bradavice

Jsou zpátky v laboratoři. Snape dovoluje Harrymu, aby mu pomohl připravit základy pro některé lektvary, které madam Pomfreyová potřebuje v nemocničním křídle. Krájí kořen ženšenu na životabudič a dává pozor, aby byl každý pohyb přesný a precizní. Snape stojí po jeho boku a hůlkou připravuje ingredience potřebné na Doušek živé smrti.

Harry se tu cítí dobře, bez ohledu na to, jak divně to vypadá (Merline, co by tomu řekl Ron). Těší se z jeho společnosti a soudě podle toho, jak Snape toleruje jeho neustálou přítomnost, si myslí, že ani tomu muži nemusí vadit, že je v jeho blízkosti.

"Miloval jste mou matku?" Harry si není jistý, proč se na to ptá, ale najednou to potřebuje vědět. Viděl Snapeovy vzpomínky, samozřejmě, ale pořád je toho tolik, čemu nerozumí.

Snape odloží hůlku a otočí se k němu čelem. "Ano," řekne opatrně, "velmi." Svraští obočí. "Ale ne tak, jak si určitě myslíte."

Harry otočí nůž v dlani; čepel se v mihotavém světle místnosti zaleskne. "Jak to myslíte? Spal jste s ní?" Téměř si zakryje dlaní ústa. Sotva může uvěřit vlastní drzosti.

Snape nepatrně zrudne. Oči mu nebezpečně blýskají a Harry si je na okamžik jistý, že neodpoví. Pak se ale pomalu nadechne (jemné vdechnutí vzduchu) a zavrtí hlavou: "Ne."

"Ale miloval jste ji?" Zopakuje Harry otázku.

"Ano. Byla to moje nejlepší kamarádka. Byl bych si ji vzal."

Ačkoli to Harry tušil, přesto ho to prohlášení šokovalo. Koneckonců, kdyby si Snape vzal jeho matku... Potřese hlavou, jako by se chtěl té myšlenky zbavit; je to příliš bizarní, než aby o tom uvažoval.

"Náš vztah však nikdy nebyl romantický."

"Ona s vámi nechtěla chodit?" Hádá Harry, nijak zvlášť ho to nepřekvapuje.

Snape se zamračí. "Ne, jsem si naprosto jistý, že by chtěla."

"Tomu nerozumím."

Muž zakoulí očima. Upřímně řečeno, Harryho překvapí, že ho neproklel.

"Neměl jsem zájem o... takový vztah s Lily."

"Ale říkal jste, že byste si ji vzal!"

"A taky bych si ji vzal. Okamžitě."

Harry otevře ústa, aby zpochybnil jeho logiku, ale Snape si povzdechne a zavře oči, zjevně frustrovaný. "To, že bych si ji vzal, ještě neznamená, že mě sexuálně přitahovala... nebo vlastně jakákoli jiná žena."

Ach. Ach. "Vy jste..." Z nějakého důvodu se Harry nedokáže přimět to slovo vyslovit.

Snape znovu sklopí oči. "Ano, Pottere. Jsem gay."

"Měl jsem přítelkyni. V mé časové linii."

"Dejte mi chvilku, abych se spojil s Denním věštcem." Sarkasmus mu odkapává z jazyka a Harry ho hravě udeří loktem.

"Přestaňte. Tak jsem to nemyslel. Chci říct, že ji mám rád, samozřejmě..."

"V to asi všichni doufají." Snape si ho prohlíží jako obzvlášť pomalého studenta.

"Ne, ne," zkusí to znovu, ale ústa mu nedokážou zformulovat slova. "Mám ji rád, ale nejsem si jistý, jestli ji mám opravdu rád... takhle, víte?"

"Jakkoli je to vysvětlení vysvětlující, ne, nejsem si jistý, že rozumím."

"Parchante," řekne Harry pod nos a Snape se skutečně zasměje (sytý, hřejivý zvuk). "Chcete mě donutit, abych to řekl, že jo?"