Velká síň, ve které seděli téměř všichni studenti Bradavic, praskala pod náporem hrobového ticha, které způsobila hádka dvou studentů, přesněji jedné havraspárky s novodobým zmijozelským princem.
Avonitta Dark byla studentkou šestého ročníku a zároveň výbornou studentkou havraspárské koleje. Byla nejenom velmi chytrá, cílevědomá a ambiciózní, ale taky velmi odtažitá. chladná, ale především krásná. Avonitta byla jistě z jejich ročníku téměř nejkrásnější dívka, kterou Rose viděla.
Měla dlouhé černé vlasy, štíhlou postavu a velké modré oči. Na jejích plných rtech nosila vždy červenou rtěnku, alespoň do doby než začala chodit s klukem, který kdysi plál pro Rose.
Rose si nebyla úplně jistá, jestli Avonitta byla jenom dalším zářezem na dlouhém seznamu Scorpiuse Malfoye, anebo byla doopravdy jeho přítelkyně. Co znala Scorpiuse, tak přítelkyně nebyly moc jeho obor.
No dobře, na konci prvního ročníku prohlásil, že jediná žena pod sluncem, která ho zajímá, a se kterou chce chodit je Rose Weasleyová. To myslel, ale v rámci jejich hry, samozřejmě.
A i kdyby ne, tak to nic neznamenalo. Protože od té doby se Scorpius slovu přítelkyně vyhýbal jako čert kříži.
Na začátku února se Scorpius přestal tolik věnovat jejich hře na kočku a myš, právě díky této nezajímavé havraspárce. A Rose musela neochotně přiznat, že ji to neskutečně štvalo.
Možná to byl důvod, proč odložila příbor a začala se škodolibě věnovat hádce, kterou mezi sebou právě ti dva vedli.
Upřímně ze řvaní té holky toho moc nepochopila. A Malfoyovy odpovědi taky stály za to, ale nakonec celá Velká síň znala pointu jejich hádky.
Ve zkratce si ona myslela, že je jeho přítelkyní, protože po všem tom čase, co spolu strávili, má právo ji být. No a Scorpius ji ihned vyvedl z omylu.
Chudák holka, byla jako jedna z těch nanynek, co si myslely, že dokáží jejich bradavického Casanovu změnit. A to si Rose myslela, že Avonitta byla chytrá holka.
Později toho dne, kdy už proběhla i obědová pauza, se Rose dopátrala, ale k začátku jejich velké hádky, kterou nikdo už moc neprobíral.
Zrovna seděla s Hope Nottovou poprvé na jejich oblíbeném místě na bradavických pozemcích, když se společnou konverzací dostali až ke Scorpovi a Avonittě.
,,Počkej, to mi chceš říct," zamumlala zmateně Rose, ,,že důvodem jejich hádky jsi byla, ty?" ,,Ale proč?"
Hope pokrčila rameny. ,,Avonitta se lehce přepočítala ve Scorpiusových prioritách a nepočítala s tím, že pokud se pokusí jednu z nich odstranit, tak si tak akorát nabije sama čumák." Kudrnatá zmijozelka se ušklíbla a pokračovala: ,,Znáš Scorpiuse, jsou dvě věci, na které mu nesmíš sáhnout. Jedna z nich je jeho hřeben a druhá rodina."
Rose se usmála. ,,Jo. Ten jeho hřeben, pořád ho vozí úplně všude?"
Hope se škodolibě pousmála. ,,Co bys ře-"
,,Vážně rozebíráte můj hřeben?"
Obě dívky málem trefil šlak, Hope sice o něco méně, protože byla zvyklá na Scorpiusovy nečekané vpády na kterékoli místo na planetě. Rose si ale myslela, že si pro ni přišla sama smrt.
No...Scorpius Malfoy vždy znamenal Roseinu smrt
Obě se pousmály. ,,Určitě ne." Dodaly společně, načež se Hope začala vyhřívat na sluníčku a Rose spočinula očima na blonďatém chlapci nad ní.
ČTEŠ
Malfoy's Blood
FanfictionNeměla se narodit. Světy jejího otce a matky se nikdy neměly spojit. Nikdy nikdo neměl být pro svět více nebezpečnější než samotný Lord Voldemort. A však stalo se. Osudy byly vyřčeny. Věštba pronesena. A ona předurčena ke zkáze Kouzelnického Svět...