Malfoy's Blood

3.

Čtvrtek, 31.8.

Další bezesná noc. Další bezesná noc, kdy se probouzel vedle Astorie. Povrchní paničky, která byla všechno jen ne láskou jeho života. I jejich svatební den byl všechno, na co vzpomínal se vším jen ne s láskou.

Zamračil se. Bylo docela smutné, že jediné, co je u sebe nejspíše ještě drželo byl jejich prvorozený syn a jeho matka.

Jejich prvorozený. Ne jeho prvorozený, jejich.

Snažil se na to nemyslet. Snažil se na to nemyslet každé ráno, avšak stejně nakonec skončil u toho samého.

U jeho prvorozené. Tolik to nenáviděl. Nenáviděl se probouzet, každé ráno s pocitem prázdnoty v jeho srdci. Měl pocit, že tu díru nikdy nikdo nedokáže zaplnit. Myslel si, že už se nikdy nenadechne bez prázdnoty a zármutku, který trýznil jeho srdce.

Cítila se tak někdy i ona?

Měl pravdu, tu prázdnotu nedokázal nikdo zaplnit, alespoň ne úplně. Po té co mu Astorie porodila syna, cítil naději. Viděl naději. Když 13. ledna pozvedl v náručí Scorpiuse, vrátila se. Ta chuť do života, která mu chyběla byla zpět.

Prázdnotu po jeho prvorozené však nezaplnila.

_______

,,To nemyslíš vážně Scorpe."

Draco Malfoy seděl naproti jeho synovi v kuchyni. Zrovna si pil svou ranní kávu a přemýšlel, v kolik musí být na Ministerstvu Kouzel, když si to jeho blonďatá kopie nakráčela do jejich kuchyně a sdělila mu jeho přání na dnešní den.

,,Ale tati, vždyť už jsme tam nebyli celou věčnost," zaskuhral prosebně Scorpius. Zkoušel na svého otce jednu a tu samou taktiku jako vždy. Prosit a dělat psí oči.

Draco chtěl protestovat. Vážně chtěl, ale Scorpiusova taktika byla vždy tak účinná.

Uskrl ze svého šálku kávy. ,,Fajn."

Scorpius se škodolibě usmál a otočil se zády k Dracovi, aby mohl odejít z místnosti pryč.

,,Moc se zatím neraduj, do pěti musím na Ministerstvo," dodal ještě a zakroutil nad Scorpiusem hlavou. To jeho dítě ho jednou zabije.

_______

Překvapivé bylo, že podobné ráno se odehrávalo i v cela rozdílné domácnosti. Byl poslední prázdninový den, který byl vždy vyhrazen pouze pro dvě kouzelnice této rodiny. Rose Weasleyová se svou matkou Hermionou si tento den vybraly před mnoha lety a prohlásily ho jejich soukromou dámskou jízdou, neboť Hermioně připadalo, že se svou dcerou tráví až moc málo času.

Tento den byl v podstatě stejný jako ty ostatní, nejprve spolu zajdou do mudlovského kina a následně do jejich oblíbené mudlovské kavárny.

První bod na jejich dni už měly za sebou, zbývala jim mudlovská kavárna, kterou Rose milovala ze všeho nejvíce. Možná ale nemilovala kavárnu, která jim patřila. Možná milovala chvíle, které trávila se svou matkou u jednoho stolu a smály se společným vtipům.

Jako každý rok společně vešly dovnitř a jako každý rok si i sedly ke stejnému stolu.

A tak si povídaly.

Hermiona ji zrovna vyprávěla o tom, jak se Ron snažil něco po mudlovsku uvařit a babička mu dala co proto, protože jí zašpinil celý koberec od oleje. Rose se smála. na celé kolo, živě si dokázala představit, jak u toho asi její otec vypadal.