Bucky's doll

1. Kapitola

Před 12 lety
,, Mami už půjdeme? "zeptala se malá holčička své maminky, která si povídala s kamarádkou.
,, Zlatíčko počkej... Běž si zatím hrát na hřiště." řekla její maminka.
,, Tak jo. "řekla holčička a rozběhla se směr hřiště.

Na hřišti se houpala na houpačce, jezdila na skluzavce, točila se na kolotoči a různé poskakovala a běhala po hřišti.

Až do té doby než narazila do muže zahaleného v uniformě černé barvy.
Na prsní kapse měl znak chobotnice,ale byla trochu jiná než normální chobotnice.

Holčička se na muže podívala zvídavýma očima a zeptala se :,, Co to je? "ukázala na tu prapodivnou chobotnici.

Muž se na ni podíval skrz tmavé brýle a nic neřekl.

Holčička chtěla odběhnout zase pryč, ale muž ji chytil hodně silně za ruku a dovedl ji až k černému autu.

Hodil ji na zadní sedačky a šel si sednout do předu za volant.

Holčička brečela, křičela a s tím mužem se dokonce pokoušela i prát , ale bylo jí to k ničemu hned totiž věděla že je to prohraný boj.

Po dobu co jeli autem byla holčička v šoku a byla sticha. Nevidala ze sebe ani hlásku.

Nevěděla kam jedou ani co s ní ten muž zamýšlí a tak prostě čekala až dorazí na místo kam ji ten muž veze.

Když dojeli na místo a muž zastavil. Vzal holčičku za ruku a táhl ji směr budovu, která byla uprostřed lesa.

,, Kam to jdeme? "zeptala se holčička zatím co pomalu došli až k budově.

Muž se na ni jen podíval, ale neodpověděl.

Kam ji to vezou? Vždyť je jí teprve pět.

Holčička si řekla že to nemá smysl se na něco ptát když ji ten muž stejně neodpoví.

Vešli do budovy, ve které bylo mnoho místnosti a hlavně lidí.

Muž otevřel jakési dveře do, kterých vešli a za nimi se rozprostírala bílá místnost, ve které byly různé kancelářské věci. A taky tam seděl muž.

,, Přivedl jsem ji pane." řekl muž přísným hlasem.

,, Výborně agente můžeš jít ." řekl muž, který seděl na židli v místnosti a agent, který dívku přivedl odešel.

Dívenka uslyšela cvaknutí dveří a podívala se na může který teď stál před ní.

,, Kde to jsem? " zeptala se vystrašeně a měla slzy na krajíčku.

,, Neboj se od teď jsi v bezpečí." řekl klidným tónem.

,, Ne.. Já chci jít za maminkou... Chci jít domů." tentokrát se holčička už rozbrečela.

Muž si k ní klekl. A dál ji ruku něžně na rameno.
,, Kate... Všechno bude v pořádku uvidíš. " řekl a bodl ji do krku injekci.

,, Teď se jenom malinko prospíš. " řekl muž a nařídil agentů, aby už spící holčičku odnesli.....

Další den se holčička vzbudila v místnosti pouze s posteli a oknem.

Když si agenti všimli že je holčička vzhůru okamžitě ji popadli za její malinké ručičky a dotáhli ji do místnosti s křeslem.

Posadili ji na to křeslo a připoutali.

Holčička se bránila co to šlo, ale byla otupělá ještě z té injekce.

,, Dobré ráno Kate,jsem rád že jsi vzhůru. "řekl muž , ke kterému ji včera přivedl agent.

,, Kde to jsem? Kdo jste vy?" zeptala se holčička se slzami.

,, My jsme Hydra a já jsem Alexander Pierce. "řekl muž.

Holčička na ně nevěřícně zírala a čekala co se stane dál.

Pierce kývl na doktory, kteří stáli vedle něj.

Šli k ní muži v bílém a začali ji do rukou píchat kapačky s jakousi fialovou tekutinou.

Holčička začala ječet a brečet v okamžik kdy v sobě měla jenom kapku tekutiny.

Doktoři se jí snažili uklidnit, ale nakonec ji uspali a pokračovali ve výzkumu....

Ahojky lidičky už X měsíců čtu knížky na Wattapedu a rozhodla jsem se že taky jednu napíšu. Takže doufám že se vám knížka bude líbit.
Budu se snažit vydávat kapitoly pravidelně.
Ale zatím nevím jak knížka bude dlouhá a jestli budu psát sérii to se ještě musím rozhodnout.
Takže vám přeji hezký den a u další kapitoly ahoj. 😁
Váš Kamík