7. Kapitola

338 12 4
                                    

Pohled Kate

Převlékla jsem se do černých tepláků a bílého trička s potiskem, ale byla mi zima tak jsem si ještě vzala černou mikinu.

Zavřela jsme skříň a šla dolů do obývacího pokoje.

Sešla jsem schody a šla si sednout na volné místo mezi Nat a muže s oříškovými vlasy.

,, Děkuji Nat. "poděkovala jsem za oblečení a usmála jsem se na ni.

,, Není zač." řekla a úsměv mi opětovala.

,, Nechtěla by jsi nám říct něco o sobě? "zeptal se Tony.

,, Dobře, ale nejdříve se mi představte." řekla jsem.

Všichni co byli v místnosti se mi představili a řekli něco málo o sobě pak jsem byla na řadě já.

,, No.... Co bych vám o sobě řekla? Asi to že se jmenuji Kate a je mi 16."řekla jsem.

,, Pamatuješ si něco o matce? "zeptal se Tony.

,, No moc ne... Pamatuji si jen to že jsem byla unesena.... A využívána k pokusům... Později se ty pokusy zvrtly a já jsem dostala svoje schopnosti." řekla jsem a když jsme na to všechno vzpomínala začaly se mi trochu klepat nohy.

Sama nevím proč prostě se to dělo.

Nat a Bucky, kteří seděli vedle mě si toho všimli.

,, Chceš o tom dál povídat?" zeptala se Nat.

,, Jo potřebuji se svěřit. " řekla jsem a jemně se na ni usmála.

,, Dál se pak dělo to že mě začali cvičit... Chodila jsme na mise s vymytým mozkem... Nikdy jsem nebyla při smyslech když jsem někoho zabíjela. A když jsem náhodou něco udělala špatně co nebylo podle jejich představ jednoduše mě začali týrat... "řekla jsem.

To už jsem nevidržela a šla k oknu, aby nebylo vidět že se mi o tom špatně mluví. Ano sice jsem to říkat nemusela, ale byla úleva to konečně po tom všem co se mi dělo někomu říct.

Slyšela jsem jak se někdo zvedl a šel ke mně.

,, Dobrý?" zeptal se Tony a dal mi ruku na rameno.

Já jsem se rychle otočila a objala ho.

,, Jen to bylo ozvobuzující konečně o tom všem co se mi dělo říct." řekla jsem a najednou se mi spustili slzy.

Objímala jsem Tonyho a on mě.

,, To nic zlato... Dneska přijede mamka i s tvojí sestrou. Alespoň přijdeš na jiné myšlenky. " řekl Tony a pohladil mě po hlavě.

,, Vážně? "zeptala jsem se a  poodstoupila jsem od něj, abych si utřela slzy a viděla mu do obličeje.

,, Ano už jsou na cestě za 3 hodiny tu budou... Mezitím ti Nat ukáže pokoj." řekl Tony.

Já jsme přikývla a koukla se na Nat, která se usmívala od ucha k uchu a šla ke schodům já jsem ji následovala.....

V příští kapitole se dozvíte...

Ha to by jste chtěli vědět nic vám neřeknu co chystám, ale máte se na co těšit 😏🤣

Váš Kamík😁

Bucky's doll Kde žijí příběhy. Začni objevovat