Always Better Than Revenge

PROLOG

,, Severusi, připoj se k nám.,, pokynul Pán zla na volnou židli mezi Malfoyem a Brumbálem. Severus ho poslechl a došel k prázdné židli. V tichosti se posadil a děkovně kývl na Pána zla. Pak však pohledem sklouzl na znaveného postaršího muže vedle něj.

Brumbál. Největší kouzelník všech dob se musel podvolit Pánu zla. Pitomý Potter! Musel být tak zbabělý a utéct z boje? Neměl právě on být ten, co nás všechny zachrání? Dítě, které přežilo, zklamalo. Jako na hodinách lektvarů.

,, Severusi, zrovna vybíráme další ročník mudlů.,, oznámil mu Pán zla. Severus si chtěl povzdechnout, ale věděl, že tím by se hned odsoudil k smrti. To teď nemohl. Ne, když na něj doma někdo čekal.

,, Nachází se na letošním seznamu někdo výjimečný?,, hrál Severus jeho hru. Brumbál se na něho zklamaně podíval. Ten se nemusel hlídat tolik jako Severus. Pánu zla se podvolil, ale pořád to byl největší kouzelník všech dob. Pán zla k němu stále choval jistý respekt.

,, Bohužel. Je tu sice pár vhodných kandidátů, ale další mocné kouzelníky letos nemůžeme očekávat. První ročník byl zatím stále nejsilnější.,, procházel se Pán zla kolem stolu. Nakonec se zastavil u Severuse a položil mu ruku na rameno. Severus se musel přemáhat, aby neucukl.

,, V první generaci je i mladý Potter.,, ozval se Lucius vedle Severus. Pán zla pustil Severuse a přesunul se blíže k Malfoyovi. Severus si tím mohl alespoň pomyslně oddechnout.

,, Jistě. Mladý Potter.,, zasmál se Pán zla. James Potter. Nový trn v oku Pána zla. Severusovi nevadilo, že Pán zla nesnáší Jamese Pottera, syna Harry Pottera, protože se potom nezabýval dalšími dětmi v tomto ročníku. Mezi ně totiž patřila i Isabella.

,, Jsem si jist, že Brumbál se o něj dobře postará.,, zasmál se Pán zla. Brumbál jen z donucení přikývl a dál mlčel.

,, Uvidíme co mladý Potter předvede v Bradavicích. Určitě bude zářit jako jeho otec. Dokud znovu nevyhasne.,, zasmál se Pán zla. Smrtijedi kolem něj se k němu přidali. Včetně Severuse.

Schůze po pár dalších narážkách na Pottera skončila. Severus vyšel z místnosti mezi prvními. Rovnou se přemístil do kanceláře ředitele Brumbála a netrpělivě čekal na příchod ředitele.

,, Severusi, nespěchejte pořád tolik na mě.,, stěžoval si postarší muž. Na svůj věk byl stále dost čilý, což Severus nechápal. Nedokázal si sebe představit za deset let být takhle čilý, natož za sto.

,, Pán zla se zaměřil na první generaci.,, povzdechl si Severus. Brumbál se posadil do svého křesla a pouze přikývl.

,, Zatím se však soustředí pouze na Pottera.,, snažil se ho ředitel uklidnit. To však nepřicházelo dnes u Severuse v úvahu. Nemohl se uklidnit. Pán zla se zaměřil na první generaci. Na generaci, ve které byla i Isabella.

Jako by mu profesorka McGonagallová četla myšlenky. Otevřely se dveře do ředitelny a dovnitř vešla profesorka s malým uzlíčkem v náruči.

,, Před chvílí usnula. Moc se jí líbila Filchova kočka.,, vysvětlovala tiše profesorka. Severus k ní došel a převzal si od profesorky Isabellu. Spala zabalená v dečce a něco si brblala.

,, Chápu váš strach, Severusi, ale Pán zla se zatím na Isabellu nezaměřil. To je dobře.,, zvedl se Brumbál ze svého křesla a došel se podívat na spící miminko.

,, Jednou mu však dojde, že bude stejně mocná jako její otec.,, pohladil malý uzlíček v Severusově náruči po vláskách. To nejspíš probudilo malou Isabellu. Severus chvíli očekával, že začne plakat, ale ona nezačala. Jen se podívala na svého otce a začala po něm natahovat své ručičky. Chytla jeho černé vlasy a se smíchem si s nimi hrála.

,, Bude mít stejnou moc jako ty, Severusi.,, připomněla mu profesorka. Severus se podíval na svou malou dceru. Byla dost podobná své matce, ale oči měla po něm. Snad nezdědí i jeho povahu. Nerad by ji viděl neustále zamračenou.

,, Pán zla si na ni jednou vzpomene. V tu chvíli bude jen na ní, jak se rozhodne.,, usmál se ředitel na malou Isabellu.