ISABELLA
Už skoro měsíc jsem se snažila zjistit něco o Princi Dvojí Krve. Zkusila jsem školní knihovnu, knihovnu v Prasinkách, knihovnu a knihkupectví v Příčné ulici a i knihovnu v Londýně. Nikde ani slovo o Princi Dvojí Krve.
Zrovna jsem seděla na posteli a listovala jeho starou učebnicí. Bylo tu tolik nových kouzel. Jak to, že nikdo neví o Princi Dvojí Krve, když dokázal tak úžasné věci? Vymyslel si svá vlastní kouzla, ale nikomu to neřekl. Proč?
Za ten měsíc jsem se naučila většinu jeho kouzel. Zkoušela jsem je na mravencích či nějakém otravném hmyzu. Jedno kouzlo mi však pořád nešlo. Sectumsempra. Nebylo tu napsané, co je účelem kouzla, proto jsem se ho bála použít.
Věděla jsem o tom kouzlu jen jednu věc. Bude hodně nebezpečné, protože je pod ním napsané i protizaklínadlo. Nalistovala jsem na stránku se zaklínadlem a znovu jsem si to pročetla. Vypadalo to docela složitě.
,, Nejdeš na zápas?,, zeptala se mě Petty.
,, Ne.,, zakroutila jsem hlavou.
,, Dneska hrajeme proti Nebelvíru. Doufám, že je rozdrtíme.,, usmívala se Stacey. Kéž by. Bohužel Famfrpál nebyl nejsilnější stránkou naší koleje. Prohrávali jsme téměř pořád.
Na zápas jsem nešla, ale hodlala jsem plně využít celé hrací doby. Když se hraje, zůstává ve škole jen jeden profesor. Dnes je to Křiklan. Ten se dá velmi snadno obejít.
Jak jsem již říkala. Oběhla jsem všechny knihovny široko daleko, ale o Princi Dvojí Krve ani zmínka. Je tu však ještě jedna knihovna, do které jsem se nekoukala. Tátova knihovna se zhruba osmi tisíci tituly.
Jediný problém je, že ji nemá tady na hradě, ale ve své starém sídle. Byla jsem tam jen jednou v životě a to jen díky tomu, že jsem se naučila používat letax. Kdyby táta zjistil, že jsem tam byla, nejspíš by mě proklel až do konce školního roku.
S tímto problém se pojí ještě jeden, sice menší, ale i tak dost náročný, problém. Nemám letax. Ale vím kde ho má táta. Stačí se tedy jen vplížit k němu do pokoje, použít letax, dostat se do sídla, najít knihu o Princi Dvojí Krve a nepozorovatelně se vrátit zpátky. Hračka.
Zápas měl začít za pět minut. Procházela jsem dlouho chodbou směrem k tátovým pokojům. Po cestě jsem potkala pár opožděnců, kteří spěchali na zápas. Profesor Křiklan se více soustředil na rozhovor s nějakým obrazem než na jeho práci.
Proběhla jsem kolem něj a rychlostí blesku jsem běžela k tátovým pokojům. Poklepala jsem na obraz, jak mě to učil, a otevřely se mi dveře. Vlezla jsem dovnitř a zabouchla za sebou. Tím jsem si i trochu oddechla. Lehčí část je za mnou.
Proběhla jsem do tmavě zelené ložnice. Pěkně jedovaté barva. Chtěla jsem si to rovnou zamířit ke skříni, ale zděšeně jsem zůstala stát hned u dveří. Co se tady stalo? Na zemi se válely střepy a na posteli byly hozené čtyři prázdné lahve ohnivé whisky. Ve vzduchu byl cítit nahořklý zápach od alkoholu.
Přestala jsem se strachovat o mého otce, který očividně znovu pil, a došla jsem ke skříni. V té byl taky dost velký nepořádek. Budu sem muset poslat domácí skřítky. Hodila jsem na postel dlouhé pláště, abych konečně mohla vytáhnout letax.
Vrátila jsem se do obývacího pokoje, který zdobil velký ručně řezaný krb. Kouzlem jsem uhasila oheň a odklidila stále horké uhlíky. Stoupla jsem si do krbu a hodila jsem půlku nabraného letaxu na zem. Ta druhá se bude hodit na cestu domu.
,, Tkalcova ulice.,, řekla jsem rychle. V tu chvíli se objevil záblesk a já nic nevnímala. Dokud jsem nestála před známým domem. Zmateně jsem se rozhlížela kolem sebe. Jak to, že jsem se neobjevila uvnitř? Vždyť se máš objevit v krbu a ne jen tak uprostřed ulice. Došla jsem ke dveřím a vytáhla jsem hůlku.
ČTEŠ
Always Better Than Revenge
FanfictionPán zla vyhrál. Svět se ponořil do tmy a musel se podvolit svému novému pánovi. Národ se rozdělil na dvě skupiny. Na smrtijedy a na mudly. Pán zla se nikdy netajil svou nenávistí vůči mudlům. Zavedl nové pravidlo, které mělo ochránit kouzelníky před...