Tady to teprv začne. - Amira

116 8 2
                                    

Po dvou hodinách je konečně čas na velkou přestávku,čekám na Billa aby jsme mohli jít spolu pryč.
Přichází,mává na mě,je nervózní.Proč ?

„Ahoj,půjdeme na naše místo prosím ?"
„Jistě že můžeme,stalo se něco ?"

Přestává se mi to líbit,jdeme strašně moc rychle,kolem nás je spoustu lidí kteří na nás koukají a já vidím jak mě Bill drží silně za ruku a tahá mě pryč.

„Bille co se sakra děje ?!?Jsi strašně nervózní,co se děje ?!"
Táhl po batohu,hrabal v batohu,vytáhl papírek a podal mi ho.
„Otevři to"

V papírku byla napsaná jeho adresa.

„Odkud to doprdele mohli vzít ?!Bože můj víš co tohle znamená?!?"
„Bille klidni se,sedni si a uklidni se"
„Tobě se ti to lehce řekne když nikdo nezná tvojí adresu a sotva znají tvé jméno"
„Aha tak promiň že se ti  snažím pomoct a celé ty roky mě lidi taky šikanují doprdele"
„Promiň..promiň já nechtěl"
„Já vím,v pohodě"

Obejmula jsem ho,protože vidím jak moc je vystresovaný.Tohle neznamená nic dobrého a radši změním téma.

„Pojďme mluvit o tom o čem si chtěl mluvit prosím"
„Dobře,já a Tom máme kapelu a -"
„ Vy máte kapelu a ty si mi o tom nic neřekl?!"
„Promiň !!Já chtěl ale nevěděl jsem jestli to vzdáme nebo ne"
„Takže ?"
„Jo..vydali jsme písničku a chci aby sis ji mohla poslechnout,taky proto jsem chtěl jít na místo kde je ticho"

Podal mi MP3 a sluchátka,nasadila jsem si je a hudba začala hrát.
Nemohla jsem netancovat,bylo to perfektní!Hned jsem se zamilovala.Po konci hudby jsem vyletěla a řekla
„Prosím že máte další ?Miluju to!Všechno bylo perfektní,i ten text byl strašně super,jak dlouho to trvalo ?"
„Pomalu nestíhám vnímat tolik otázek.Pracuji na další a proto chci s tebou mluvit.Vím že píšeš svoje písničky,texty"

Sakra kdy si toho všiml ?!?

„Kdy sis toho všiml ?!"
„Jednou sis nechala u mě doma deník,nechtěl jsem ale koukl jsem se do něho a uviděl tvé texty.Máš na to fakt talent !Četl jsem je všechny,nebyla ani jedna písnička která by se mi nelíbila "
„No jo ale to bylo jenom hraní,nemyslela jsem to vážně"
„Přísahám že máš v sobě talent !!Kdyby ses teď koukla do deníku na písničku " never say never ",tak by sis všimla že jsem z ní vzal pár vět.

Tak proto mi to přišlo tak povědomé,protože ty věty znám.

„Takže vážně se ti líbí ? Kdyby jsi byl,no já nevím,třeba slavný,vybral by sis nějakou z nich ?"
„No jasně !"

Nikdy jsem Billovi neřekla o tom že ráda píšu písničky,styděla jsem se za to,co kdybych mu o tom řekla a on by se mi vysmál ?
Písničky píšu z nudy,nikdy jsem si neřekla že bych byla slavnou zpěvačkou nebo něco takového,vždy to bylo jen z nudy a nebo když jsem chtěla dostat své pocity pryč ze mně,tak jsem psala.Ale teď je tu možná šance,co když budou jejich písničky slavné ? Možná bych jim měla trochu pomoct,jestli Bill říká že moje písničky jsou dobré,tak mám vážně talent.

„Takže chceš abych vám psala písničky ?"
„Ne tak docela,jenom kdyby jsi chtěla aby jsme zahráli tvojí písničku.Důvod proč mě lidi ještě víc nenávidí je ten,že slyšeli tu hudbu,takže nás teď ve škole všichni znají"
„Ale vždyť jste to vydali nedávno ne?Jak to mohlo tak rychle vyrůst ?"
„No,ne tak docela"
„Co tím myslíš ?"
„Už jsme udělali 3 písničky a takhle to už pokračuje 5 měsíců"

Jak jsem o tom nedokázala vědět ?!
5 měsíců?!No to snad ne.

„Proč si mi o tom neřekl ?!Dobře uznávám možná jsem ti měla říct o tom že píšu ale tohle je něco jiného.Všichni to znají jenom já ne ?Jak je to sakra možný"
„Bál jsem se že se ti to taky nebude líbit..všem se to ve škole nelíbilo a tak jsem dostal strach.Teď když jsem ti to pustil,viděl jsem že se ti to doopravdy líbí"
„Bille,nemusel jsi mi to tajit.Jsi můj nejlepší přítel a nikdy bych ti neudělala něco jako lidi kteří ti ublížili"

Jsem ráda že mi to aspoň teď řekl.

„Fakt promiň Ams"

Nenávidím když se cítí smutně,omluví se mi a do toho mi řekne Ams.Cítím se snad ještě víc hůř než on.

V pohodě Bille,jsem ráda že jsi mi to řekl.Mám ještě jednu otázku,tuhle písničku kterou jsem si poslechla,je vaše první nebo ?"
„Tahle  je naše nejnovější,jmenuje se Durch den Monsun "
„A teda,pokud chceš zazpívat pro mě nějakou mojí písničku,tak mám jednu"

Psala jsem ji nedávno,je o strachu říkat NE.Pokaždé když mě někdo o něco požádal,udělala jsem to,bála jsem se říct ne.Přála jsem si říct ne,tak moc,ale nikdy jsem nebyla tak moc silná.Taky ta písnička není jen o mně,je i o Billovy a Tomovy.

„Schrei"
„O čem je ta písnička?"
„Přečti si a možná to poznáš"
Podala jsem mu sešit kde to mám napsané.

„Klidně můžeš změnit pár slov ani nevím jak bych to celé chtěla ale chci ať je to o tomhle tématu"

Viděla jsem v Billovy obličeji že moc dobře ví o čem to je.

„Líbí se mi to,já to říkám,máš v sobě prostě talent"
„Pořád si mi neřekl kdo je ve vaší skupině a jak se jmenujete"
„Tom,já,Georg a Gustav a jmenujeme se Tokio hotel"
„Jak jste na to jméno přišli ?"
„Ani nevím nějak nás to napadlo"
„A ti dva,Georg a Gustav,co dělají? "

Popsal mi co dělají a jak na ně přišel , jsem ráda že už má svojí skupinu a možná docílí svých snů.

„Bille,kdyby jste byly slavní,jakože strašně moc,nezměníš se kvůli slávě že ne ?"
„To nikdy Ams,slibuji"

Po pár dnech co jsme probírali naši,no jejich další písničku,jsme se konečně dohrabali k nahrávání písničky.Nemohla jsem tomu věřit,Bill zpívá mé texty a ostatním se to líbí.Seděla jsem a poslouchala,nemohla jsem vnímat nic jinýho než Billa.

Po pár hodinách bylo konečně dokončeno.

„A teď ještě videoklip"

Videoklip ?My budeme dělat i videoklip ?

„Videoklip?"
„Nemyslela sis že nahrajem jenom písničku a vydáme to bez videoklipu" Řekl Tom jako bych byla totální debil.
„Tom má pravdu,pokud chceme být víc slavní,videoklip bude muset být nahrán"

Kluci si to nějak vymýšleli,pár dnů jsem byla sama,Bill nebyl ve škole takže jsem věděla že natáčí videoklip.
Po pár dnech byl konečně videoklip dokončen.

„Ahoj Bille !Bože můj ani nevíš jak moc jsem ráda že jsi zpátky ve škole,chyběl si mi"
Obejmula jsem ho.
„Taky tě rád vidím Ams a taky se omlouvám že jsem nebyl ve škole a nedal ti vědět.Máme konečně dokončený videoklip!"
„To mi došlo"
„Hrdličky už jsou zase spolu" Otočím se a uvidím za mými zády Toma který nás pozoruje.
„Jsi vtipný Tome" řeknu ironickým tónem.
„Já vždy"
„Ams,po škole půjdeme k nám domů abych ti mohl ukázat výsledek.Pokud chceš samozřejmě.
„Jasná věc"

Dnešek byl strašně pomalý,čas byl pomalý.Čím víc jsem se soustředila na čas,tím pomaleji jel .Konečně když skončila škola,jsem čekala Billa před školou.
Už vyšel ze školy,vedle něho Tom a Bill mi mává.Šli jsme k nim domů,od Billa rodiče mám strašně moc ráda a oni mě taky,aspoň v tom doufám.

„Pojď ke mně do pokoje"
„Už jdu"

Sedla jsem si k počítači,video se zpustilo a já pozorovala,miluju to.
„Už chápu proč tak dlouho jsi nebyl ve škole,tohle je úžasný"
„Takže měli bychom to vydat?"
„Absolutně!Hned teď!
„Dobře tak jdeme na to"

Bill stiskl tlačítko a video se začalo načítat.

„Tady to teprv začne" Řekl Bill s úsměvem

Takhle kapitola je trošku delší ale doufám že se vám líbí 🫶🏻

Vrať se mi zpátkyKde žijí příběhy. Začni objevovat