"Sorry ale asi ne" odpověděla jsem.
Bylo mi jasný že by jsme nečekali na Báru.
Barča mě už pak vyzvedla před studiem a jeli jsme za odvézt Kláru domů.
V nemocnici jsme nabraly Kláru a odvezli jsme ji domů kde už se o ni postaral její brácha.
Já už jsem pak musela domů protože nesmim nikam chodit pokud nejdu za klárou.A když už je teď Klára doma, nesmim pořádně ani za ní.
Takže za ní můžu jednou týdně pokecat a jinak jen když něco fakt pozřebuje.O měsíc později:
Pořád nesmim nikam ven a Dominik mi furt každý den píše.
Já Nika ignoruju. I kdybych mu odepsala, stejně se s nim nemůžu sejít.
Rodiče mi nedovolí jít ven a když se vyplížim, budu pak mít ještě větší problém.
Za to mi asi Dominik nestojí.
On je tak hrozně krásnej, a krásně voní, a to jak se na mě dívá🤭
Ale zároveň nemůžu přestat myslet na to co udělal dominice. Kdo ví s kym všim ji podvedl a teď dělá jakože ji nezná...Už je večer a rodiče mě zavolali na večeři. K večeři máme pizzu😋😋
U večeře začali konverzaci, nejdřív jsem je moc nechápala ale pak jsem pochopila kam směřují.
Chtějí abych se odstěhovala a našla si práci. Ne že by mě doma nechtěli ale chtějí mě naučit vážit si peněz a přestat je utrácet za koncerty, chlast, vapa a 🍃🍃.
Nejdřív jsem se docela bála ale pak jsem si uvědomila že bych si konečně mohla dělat co chci. Už by nebylo žádný domácí vězení.Po večeři jsem umyla nádobí a šla do pokoje kde jsem si pouštěla songy od yza a nika.
Zrovna jsem přemýšlela že Dominikovi napíšu, když mi najednou zaklepal na okno.
Vůbec jsem nechápala jak se tam dostal, jsem v prvnim patře a není tam nic po čem by se dalo vylízt.
Neřešila jsem to a rychle jsem mu šla otevřít. " Co tady kurva děláš?! Dělej polez, ale potichu jsou doma rodiče."
Zašeptala jsem.
"Neodepisovala jsi, tak jsem přišel"