Strašidelné historky

Zlý havran

Anička seděla u stolu a kreslila si.
Sama něvěděla co, vlastně kreslila cokoliv jí napadlo.

Do pokoje jí přiletěl havran. Usadil se na lampičce a pozoroval co kreslí.
"Copak kreslíš?" Zeptal se jí ale Anička dělala jakože ho neslyší.
Přece jen, maminka jí říkala ať s havrany nemluví, že to jsou zlé zrůdy

Havran jí přelétl na rameno, a tentokrát pozoroval její hnedě vlasy.
"Můžu si oůjčit tvoje vlasy?" Zeptal se havran a chvilku čekal na odpověď.
"Můžu si půjčit tvoje vlasy?" Zopakoval to ještě jednou.
Anička zakroutila hlavou a vydala ze sebe takové to "emm".

Havran jí vyškubl pár vlasů.
"Au! Nech toho" odháněla ho od sebe.
Havran se začal smát a vyškubl jí další vlasy.
Aničce se vytvářeli slzy v očích, ale nechtěla brečet.
Havran si těch slz v očích všiml.
"Tvoje oči se lesknou, půjčím si je"
Než Anička stihla cokoliv udělat, havran jí vyškubl oko. Pustil ho na zem a Anička začala křičet.
Havran jí vyškubl to druhé.
Začala řvát o něco víc.
Oháněla se rukama, aby chytila toho havrana.
Havran se smál.
Potom něco chytila, byl to havran.
Chytila ho za krk a pak s ním škubla.
Cïtila povolení, smích přestaly havran byl mrtvý.
Jak tohle vysvětlí mamince?

•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°
Prosím! Nemluvte s ptáky, hlavně né havrany.