Byla jedna mladá dáma. Živila se sama, nevadilo jí být sama, protože sama nikdy nebyla. Měla kočku. Sice to byl jenom mazlíček, ale ta kočka pro ni znamenalo spoustu.
Ale žena nedostávala v práci pravidelný plat, a neměla tolik peněz, aby žili v domě.
Přistěhovala se k rodičům. Její rodiče ale umřely. Nebo jenom matka. Otec už dávno.
Matka měla rakovinu, a už ani nebylo možné jí zachránit.Byl pohřeb, a všechen matčin majetek teď patřil její dceři Kein.
Kein to překonstruovala, přemalovala a jinak i vyzdobila. Přece jen- už to byl starý dům, a něco za sebou nechal.Netrvalo půl roku a kočka se začala chovat divně. Ale ne tak divně ale fakt divně. Začala mňoukat na zeď. Normálně zeď, ani né kout, uprostřed zdi.
Mňoukala tam často.Netrvalo dlouho a do domu se připlížika jíná kočka. Jelikož se u Kein zabydlela, tak si ji Kein nechala.
Ale ta kočka se chovala stejně, jako kočka od Kein.
Celé dny vedle sebe seděli a mňoukali, až to bylo unavující.Kein to nedalo, a nechala tu zeď zbourat.
Za zdí byl další pokoj, ale to nebylo to nejhorší.
Bylo tam křeslo, a na něm kostra.
Cizí kočka vyskočila kostře do dlaní a uvelebila se tam. Kein si potom všimla že se křeslo začalo houpat.•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°
Budem dělat že není půlnoc a neměla bych spát

ČTEŠ
Strašidelné historky
TerrorBudou krátké, ať už v jakékoliv verzi, báseň, chat, nebo normálně povídané. Užívej života!