The First one

III.

Ignorace. Slovo, které mě provázelo každý den. Kdykoliv jsem prošel okolo tebe a ty jsi na mě chtěl promluvit, jsem si nasadil sluchátka a co nejrychleji odešel od tebe co nejdál. Přestal jsem se bavit s několika lidmi, kteří tě podporovali. Kdež to já jsem jen seděl v koutku třídy, ty jsi se bavil, smál ses tak nahlas, že i ta hudba byla tišší. Postupem času jsem začal chápat, že ty ses s tím taky musel smířit a že já jsem ten horší.

Další den, který jsem proseděl v koutu třídy, zatím co ty ses smál a bavil s ostatními. Nikomu ze třídy to nevadilo, tedy kromě mě. Zavřel jsem oči a poslouchal. Hudba v mých uších byla tak hlasitá, že jsem ani nepochytil, že už zazvonilo. 

Cítil jsem jemný dotek na mé ruce. Otevřel jsem oči a viděl tebe, rychle jsem si sundal sluchátka a díval se na tebe. 

,,Dělej, že je ti špatně, prosím." tichý hlas jako vždy. Chvíli jsme nechápal proč, ale pak jsem koutkem oka zahlédl profesorku.

,,Paní profesorko. Celý hoří, odnesu ho na ošetřovnu." chytil jsi mě kolem pasu a pomalu zvednul, zatímco já se snažil tvářit mrtvě.

,,Dobře, ale ať jsi do čtvrt hodiny zpátky ano?" Ty jsi pouze kývl na souhlas a už pomalu kráčel ke dveřím.

Hned jak jsme opustili třídu jsem se od tebe odtáhnul. ,,Co děláš?"

,,Kdyby jsem to neudělal, tak bys byl po škole." koukal ses do země. Stejně jako poprvé.

,,To by bylo lepší."

,,Hyunjine.. já, promiň mi, že jsem ti to neřekl dřív. Dřív.. posmívali se mi za to a někteří kluci i šikanovali. Jenže ty jsi byl jiný, a proto jsem myslel, že to vezmeš v pořádku. A taky.. vypadáš na to, že jsi taky z poloviny teplej."

,,Cože? Já? Seš blbej nebo co?" Drknul jsem do tebe a chtěl tě obejít, jenže jsi mě zastavil.

,,Slibuju, že si mi nebudeš líbit, udělám cokoliv proto, abych mohl být tvůj kamarád. Prosím.." ¨pohled na tebe byl příšerný. Skoro jsi brečel a já se na tebe nedokázal dál zlobit.

Co nejrychleji jsem tě obejmul a začal pomalu hladit po zádech. Tvoje objetí bylo naprosto dokonalé. Stejně jako ty.

Ten den jsem pochopil, že sis tuhle cestu nevybral sám. Ty jsi byl a taky pořád seš úžasný člověk. A jediný co nechci, aby se v mém životě stalo je ztratit tebe.