Zmatená

3 0 0
                                    

Hned po tom co mi zazvonil budík, my ten den přišel strašnej. Já vím říkáte si, že všechno vidím černě, ale ono to jinak nejde. Musím si zvyknout, na to že už nejsem u sebe doma ale tady. Šla jsem si vyčistit zuby a trošku se namalovat, ráno nesnídám, takže jsem měla ještě čas než jsem měla odejít do školy. Využila jsem ho na to aby jsem si mohla psát se Sandrou. Docela jsem se u toho psaní zasekla, že jsem úplně zapomněla, na to že mám být už dávno ve škole. Rychle jsem si vzala věci a běžela, nemohla jsem přijít zase pozdě. Doběhla jsem před školu a rychle hledala třídu, ve které jsem zrovna měla být.                 Otevřela jsem dveře a všechny pohledy spadli na mě „dobrý den, omlouvám se že jdu pozdě" učitel mi na to řekl, ať to neřeším a jdu si sednout byla jsem ráda, za to že to nějak nerozebíral. Šla jsem si teda sednout vedle Jamese a vytáhla jsem si sešit aby jsem si mohla psát zápisky „ahojky ovečko, jak to že jdeš pozdě co?" to jeho oslovení ovečko mi vážně hýbe žlučí. „Copak bál jsi se o mě?" trošku jsem do něj rýpnout musela ,,ne" to bylo jediné co mi na mojí rýpavou otázku odpověděl. Celou hodinu byl jinak potichu, což u něj bylo divný. Nějak jsem to neřešila a dál se věnovala hodině, když zazvonilo na přestávku James někam odešel.                                     Docela mě zajímalo co jde dělat, třeba si jde zašukat na záchody nebo prodává drogy. Z toho mého fantazírováni, mě vytrhla holka co mě první den zachránila, když jsem byla ztracená. „ahoj my jsme se ještě neseznámily, jsem Kate" hezky se na mě usmála a nabídla mi ruku, já jsem jí samozřejmě přijala „ahoj já jsem Emma, moc ti děkuju za záchranu" řekla jsem jí a ona se nad tím zasmála „vždyť to nic nebylo". Celou přestávku jsem si s ní tam takhle povídala dokud nepřišel James „uhni Katarino" řekl jí hnusně a já jsem se na něj zamračila, proč na ní byl tak hnusnej? „Aby jsi se neposral Jamesi" odpověděla mu Kate a odešla si sednou k sobě „proč jsi na ní byl takovej?" zeptala jsem se ho, on se na mě ani nepodíval a dál mě ignoroval. Nechala jsem to tak a otevřela jsem si knížku „půjdeš se mnou na oběd?" při téhle větě jsem se musela zastavit „cože?" potřebovala jsem se ujistit že jsem se nepřeslechla „jestli se mnou nepůjdeš na oběd" zopakoval mi a já jsem nemohla uvěřit tomu co právě řekl. „já jdu na oběd s Kate a hlavně s tebou nechci mít nic společného, nemám tě ráda" sedl si ke mně blíž a pošeptal mi „hlavně že když jsem jel domů tak jsi se na mě culila" mě hned došlo o čem mluví a začala jsem se stydět, za to co jsem udělala. „Kdybych věděla že to jsi ty tak se neusmívám" odsekla jsem mu a on se nad tím jenom usmál a dál to nerozebíral, za což jsem byla ráda. Po docela dlouhém dni, byl čas na oběd a já jsem si sedla ke Kate. „Nechtěla by jsi jít po škole ke mně?" „moc ráda, jenom napíšu domů jestli můžu" řekla jsem a vytáhla telefon, "rodiče" mi to dovolili, když jsem to řekla Kate, byla nadšená. Po obědě jsme měli ještě dvě hodiny a pak jsme se s Kate vydali k ní.              S Kate jsme se hodně nasmáli, koukali jsme na televizi, fotili fotky na instagram a dělali jsme kraviny. Nakonec sranda skončila, když jsem viděla před námi Jamese, neměla jsem tušení co ten tady dělá, ale Kate si ho vůbec nevšímala jako kdyby to byla běžná věc. „Co tady děláte?" zeptal se nás a kouknul při tom na mě, ty jeho oči mě úplně probodávali, připadalo mi jako kdyby jsme na sebe koukali hodiny. I když to nebylo ani půl sekundy, nevím proč, ale chtěla jsem aby na mě takhle koukal pořád. Ježiši co to melu, fuuj, Emmo to snad nee. „Co tě to zajímá Jamesi, nemáš bejt náhodou venku s tou tvojí bandou?" zeptala se ho Kate „jo mám sestřičko" když to dořekl šel ke dveřím a při odchodu s nimi práskl. Já jsem se koukla na Kate úplně zmateně, protože jsem netušila co se právě stalo „sestřičko" zopakovala jsem tázavím tonem „joo bohužel je to můj bratr, prosím nepřestaň se se mnou bavit" „neboj se já taková nejsem, jenom mě to zaskočilo" řekla jsem jí a ona mě obejmula. Nečekala jsem to, ale přijmula jsem ho, už dlouho jsem potřebovala aby mě někdo obejmul. Byli jsme spolu u ní doma asi 3 hodiny a já už jsem musela jít, rozloučili jsme se a já jsem vyšla domů. Při cestě jsem narazila na Jamesovu bandu, hned si mě všimli a šli za mnou. Tři holky, které vypadali hodně uměle. „ahojky ty jsi ta nová" řekla mi jedna z holek měla blond vlasy a zelené oči. Nějak jsem ji nevnímala a šla jsem dál dokud mě jedna z nich nechytla za vlasy a strhla mě na zem. Byla jsem hrozně zmatená, v tu chvíli jsem nevěděla co dělat, tak jsem se na ní jenom podívala a už jsem jí chtěla něco říct jenže přiběhl náš zachránce James. „Co děláš Ester?!" okřikl jí, nečekala jsem že se mě zastane ,,prosím tě nechraň jí, vždyť se na ní podívej na chudinku" ukázala na mě a všechny tři se začali smát. „ona aspoň neroztahuje nohy každýmu" to bylo to poslední co jí řekl, ona vypadala docela v šoku, James mě chytl za ruku a odtáhl mě kous dál „jsi v pohodě?" „jo jsem, nemusel ses mě zastat, zvládla bych to sama" řekla jsem mu s úsměvem a začala jsem pomalu odcházet ,,musel jsem, jsi kamarádka s mojí ségrou a ona by mě zabila kdybych ti nepomohl" nad jeho slovy jsem protočila oči a šla dál domů. Při cestě jsem ještě přemýšlela co se vlastně stalo, proč to udělal, proč se mě zastal když to byli ty jeho kámošky. Nechtěla jsem nad tím už přemýšlet, tak jsem si zapla písničky a uvolnila se.

POSEDLÝ LÁSKOUKde žijí příběhy. Začni objevovat