MSTITEL [Marauders FF]

Kapitola 3 NEČEKANÉ SEZNÁMENÍ

Bradavice (Skotská vysočina), pondělí 6. září 1976 – Remus Lupin

__________________________________________________________

„No tak, počkej přece na mě!" volal James Potter na svého společníka o tři poschodí níž a bral přitom schody po dvou.

Remus ale nehodlal přijít hned na první vyučování pozdě, a tak sprintem překonal poslední schodiště a zahnul za roh do dlouhé chodby, na jejímž konci se nacházela učebna lektvarů. Stejně za to může James, že z oběda vyrazili tak pozdě, myslel si Remus. Ukolébán falešným pocitem pokračujících prázdnin, který mu vnukl fakt, že jeho rozvrh na pondělní dopoledne zel prázdnotou, trval James na tom, že by Poberti měli jít před obědem obhlédnout famfrpálové hřiště. Tam se samozřejmě patřičně dlouho zdrželi, takže když se pak vraceli do hradu, měli stěží čas zaběhnout si do nebelvírské věžě pro věci, naházet do sebe jídlo a pádit na lektvary. Peter a Sirius, kteří měli to štěstí a celý jejich rozvrh začínal až v úterý, si zatím mohli klidně dopřávat polední siestu.

Zatímco Remus trochu závistivě vzpomínal na své šťastnější kamarády, udýchaně doběhl do cíle. Mrkl pohledem na své zlaté kouzelnické náramkové hodinky a zjistil, že má ještě minutu. Dopřál si pár sekund k tomu, aby popadl dech a už sahal po klice, když ho konečně dohonil James.

„Tak abys ... věděl, ... za tohle s tebou letos... nesedím," lapal James po dechu, přitom se ale očima usmíval, aby Remus věděl, že to nemyslí tak docela vážně.

„Jo, a s kým teda, se Snapem?" pozlobil ho trochu Remus. „Však ty ještě rád přijdeš."

Když ale vstoupili do místnosti, James hned ve dveřích postřehnul jedno skvělé prázdné místo - vedle Lily Evansové, další nebelvírské studentky.

Okamžitě k ní zamířil, ukázal na volnou židli a přestože zdvořile položil otázku „Můžu?", nečekal na odpověď, sedl si vedle ní a vyzývavě se na Rema zadíval. Ten se jen pobaveně ušklíbl a nezbylo mu, než hledat místo někde jinde.

„Promiň," řekla Jamesovi trochu nazlobeně zaskočená Lily, „ale tady sedí Marlene!"

James vážně předstíral, že se rozhlíží kolem sebe. „Opravdu?" dělal překvapeného. „Já ji tu ale nikde nevidím," protestoval mírně a mezitím si na stůl vybaloval věci.

Spolužáci se zasmáli, James se spokojeně zašklebil a Lily se nadechovala k pádné odpovědi, když vtom do třídy trochu dorazil profesor Křiklan. Studenti ztichli a nespokojené Lily nezbylo, než se se svým novým spolusedícím smířit.

Zatímco James na sebe strhl pozornost, Remus si našel místo v lavici hned za Jamesem vedle vážné dívky, která mu prozradila, že se jmenuje Diana, "pro přátele Jey". Remus věděl, že je také v Nebelvíru, ale za pět let studia s ní promluvil sotva pár slov. Proto když Křiklan kontroloval zasedací pořádek a pomalu recitoval svůj projev k začátku nového školního roku, Rem se rozhodl, že jí za svůj nečekaný chvatný příchod dluží nějaké vysvětlení.