Pokus na téma lásky | BL romance

2 | první (ne)rande

Nakrčil jsem obočí a koukal před sebe. Co bych mu měl dát? Přišlo mi blbé Felixe někam pozvat, přestože by tam sám asi šel i tak, a nic mu nedát. Co se dává lidem při takových situacích?

Odpověď: má přítomnost. Jo, to je to jediné, co mu můžu dát. Kytka je trapná, bonboniéra jak pro chlapa na rande. Tak nám v kině koupím alespoň něco na chroustání a hotovo.

Spokojeně jsem zaklapl dveře do skříňky s pochutinami a vylezl si zpět do patra, abych se oblékl, protože jsem se promenádoval po baráku jen ve spodním prádle, které stejně bylo mokré. Ne, nepomočil jsem se – jen jsem se po sprše neutřel, takže jsem za sebou nechával mokré ťápoty. Seriózně doufám, že než se máma vrátí, uschne to. Každý totiž ví, kdo něco takového dělá. A Val se po mě začíná opičit, za což mi máma nadává. Prý se děti lépe učí zlozvyky než dobrozvyky.

Když už jsme u Valeriana – nezapomněla ho Ilaria vyzvednout ze školky? Nebo jsem to měl dělat já?

Počkat, nejel vlastně za prarodiči do soboty?

Zatřásl jsem hlavou a začal poskakovat na jedné noze, abych vyklepal vodu z ucha, jež mi zalehlo. A taky jsem si šel vyklepat otazníkový chaos. Zasmál jsem se. Choval jsem se jak idiot, což mi potvrdila i Ilaria, která vykoukla z pokoje, aby viděla, kdo ruší její poklidnou meditaci svým dupáním a šíleným smíchem.

Zmerčila mě a propálila pohledem, načež si přiložila prst ke rtům a znovu se zavřela do svého hnízda.

Ještě, než jsem se šel obléci, jsem si pošplíchal vlasy kondicionérem a vyfénoval je – kdybych si je nepatlal olejíčkem, po fénování by vypadaly jako krepatý tučňák. Dává to přirovnání smysl? Asi ne. Neměl jsem kudrnaté vlasy, jen vlnité, ale zato jemné, takže po fénování vždy nabraly pětkrát většího objemu, než mají normálně.

V pokoji jsem se oblékl, uklidil pár hadrů, které se neorganizovaně válely po zemi, poslal si vzdušnou pusu v zrcadle a odhopsal ven, ale pak se vrátil a oblékl si bundu, protože byla větší kosa, než jsem čekal. Cestou k autobusové zastávce jsem napsal mámě esemesku, že se vrátím před desátou, přičemž jsem málem narazil do popelnice. Opravdu by se nemělo psát při chůzi či jiné činnosti potřebující plnou ostražitost.

Kino bylo poblíž centra, takže jsem musel čítat s tím, že Felixe budu muset hledat mezi masou lidí, kteří chodili sem a tam. On na sobě však měl jakýsi magnet, který nutil lidi ho nepřehlížet. Nebo spíš jako idiot stál v zimě jen v bílém tílku a riflových světlých kraťasech, přičemž měl tílko zastrčené dovnitř, takže šel vidět stříbrný řetízkový pásek. Vypadal úchvatně, ale byla mi kosa jen z pohledu na něj.

Místo pozdravu jsem na něj mávl. „Dík, že's přišel," usmál jsem se upřímně, trochu nervózně. Neměl jsem nejmenší ponětí, jestli to náhodou není jen osoba podobající se Felixovi. Obecně jsem pako na zapamatování si lidských tváří. Když třeba některá ze sester na týden odjede, tak ji po týdnu ani nepoznám a pokaždé se divím, co u nás dělá cizák. Bída? Jo, asi jo. Lidi si pamatuji spíše podle pohybů a gest.

Onen kluk se ani nenamáhal sundat si sluneční brýle a mé mávnutí mi oplatil noblesním kývnutím hlavy.

Bez dalšího mluvení jsme si koupili lístky, a zatímco on mířil do sálu, ještě jsem ho klepl do ramene. „Hej, skočím nám něco koupit k jídlu. Bereš?"

„Klidně," odvětil opět tak fádně, jako zatím pokaždé. To byl až takový flegmatik, nebo už byl ztracenec, jehož jeho vlastní existence nezajímá a duše plave rozervaná v černé díře?

Možná nad vším moc přemýšlíš, Gabrieli. To je věc další.

On tedy odešel do sálu a já ještě skočil pro karamelový popkorn. Kdo ví, jestli ho má rád, ale já ho miloval. Jedna z mála věcí, kterou jsem si zamiloval poté, co jsem sekl s gymnastikou. Představte si, jak se vám otevře svět požívání, když už nemusíte držet diety! Dobře, až tak moc horký to nebylo. Stejně jsem polovinu věcí, co jsem nemohl jíst tehdy, nejedl ani nyní. Zvyk je zvyk. Když jsem si ze zvědavosti dal hroudu fast foodu, další den jsem měl pocit, že umírám, jak antisvěže jsem se cítil, protože i po pozření podobných jídel jedinkrát, zavraždíte velkou část své mikroflóry ve střevech a rozmnoží se vám tam druhy bakterií, které úplně nechcete, aby se rozmnožily. Zapomněl jsem jaké. Nevadí. Moje sestra Leta má problémy se svými střevy a zažíváním celkově – ta by vám mohla podrobně popsat, jaké to je, když sní fast food – pak celý den leží s bolestmi břicha a musí mít volný záchod, kdyby přišla pohroma.