Night Roses || Larry Stylinson CZ story

~10~

((ještě během večera))

HARRY

Louis ležel na zádech, s jednou pokrčenou nohou v kolenu a pravidelně oddechoval. Prostěradlo pod ním bylo pořád skrčeno, přesně jak když jsem odcházel.

Jeho ruce mu vyčerpaně viseli nad hlavou, pořád ještě uvězněny v provaze.

Co mě ale opravdu překvapilo, byl jeho tvrdý penis. Zůstal tak, ve stejné poloze odkdy jsem odešel.

Vysvlékl jsem se ze své košile a přehodil ji přes čelo postele.

Obešel jsem ji a nožem, který jsem odložil do vrchního šuplíku nočního stolku, jsem rozřezal Louisovy provazy kolem zápěstí. Přešel jsem celou místnost, kam jsem je hodil do kouta místnosti, ale nemohl jsem si odpustit jemné pohlazení podél Louisova těla.

Jenom skrčil nosíkem a přetočil se, už teď úplně volně. Ruce se mu sesunuli pod hlavu, na místech kudy přeběhl můj prst mu vyskočila husí kůže.

Pousmál jsem se. Natáhl jsem se k jeho kamarádovi a taky mu zlehka věnovalo jeden dotek na špičce. To se už Louisovi skrčilo obočí a já jsem ruku stáhl, nechtěl jsem riskovat, že se probudí. Věděl jsem, že to musí být nepříjemné, ale ráno nás oba čeká překvapení a do té chvíle mu ta erekce zmizí.

Maska se mu trošku posunula směrem dolů, takže odhalovala větší  část jeho obočí.

Nechtěl jsem se koukat, nedovoloval jsem si to ani při jednom z mých hostů. Ale Louis...

Byl jsem v pokušení, sundat mu masku a kouknout se na jeho tvář... Ale nebylo by to fér. Vůči nikomu, ještě i já jsem si držel svoji vlastní ozdobu pořád na hlavě.

Vynadíval jsem se alespoň na tu část jeho kůže, kam jsem měl možnost.

Znova mi na tvář vyběhl úsměv.

Nemohl jsem vidět jeho modřenky, ale vždy jsem si je věděl představit. Hodiny před večírkem jsem si je vyvolával v mysli. Doufal jsem, každičkou částí svého těla, aby přišel a nenechal mě tady samotného.

Nevydržel bych bez něj.

A to byl důvod, proč jsem mu poslal květiny, už přes týden. Potřeboval jsem vědět, že on na mě myslí alespoň z polovice tak, jak já na něj.

Zastrčil jsem si nožík do kapsy u nohavic a spod Louisových noh vymotal peřinu. Napravil jsem ji a přehodil ji přes nahé tělíčko.

Musel jsem si zakousnout do jazyka. Louis mě mátal ve spaní i za bdění, měl všechno, co jsem potřeboval. Každá noc strávená bez něj mi připadal neskutečně dlouhá, téměř nekonečná a osamělá.

Musel jsem ho mít. Pokaždé.

Stál jsem nad ním, pozoroval jeho spící tvář a přemýšlel nad tím, jak sobecký jsem. Proč tohle asi dělám, jak špatné to doopravdy je.

Sklonil jsem se, ale hned jsem strnul v pohybu. Chtěl jsem ho políbit, na noc. Na rozloučku.Vynadal jsem sám sobě v mysli, narovnal se a roztřeseně vydechl. Tohle nedělám, on by si to zasloužil, ale ne ode mě.Posbíral jsem jeho skrčené oblečení na podlaze a uložil ho na mahagonový stolek při knihovnu. Zhasl jsem žlutou lampičku se stínidlem, jedinou v místnosti a pak i několik voňavých svíček.

 Odešel jsem a potichu za sebou zavřel dveře. Přešel jsem svojí pracovnu a následně vyšel na chodbu, kde stálo několik mých sluhů, co měli noční změnu - uklidit po večírku, přichystat věci na nový, postarat se o celý dům.