Dramione Love In Fire...

Part 23

,,Já toho prašivýho zmetkaa zabiju!" Křičel Ron a zakopával o každý kámen. Tvář měl rudou od vzteku, byl unavený a cítil že brzy vybouchne jako časovaná bomba.

 ,,Pořád to nechápu, proč ji nezabil a unesl ji musel ji neskutečně ublížit." Přemýšel Harry nahlas i on sám byl vzteky bez sebe, ale nedávalo mu Malfoyovo chování sebemenší smysl.

  ,,Říkám ti, že ho roztrhám jak hada!" Odfrkl si vlasy které měl přes oči.

  ,,Nebude to tak jednoduchý Rone, hledají nás musíme být opatrní." 

  ,,Teď mám tak náladu na ty tvoje moudra!" Harry si povzdychl celouu cestu, už raději promlčel nechtěl Rona naštvat ještě víc, jako jediný věděl, že Ron Hermionu miluje, a pro něj představa, že na hradě s Luciusem je Ginny nahánělo mu to strach.

  ,,Kdy tam konečně budeme?!" Optal se Ron asi po třech hodinách cesty, když se svalil vyčerpaný na pařez.

  ,,Ještě tak den cesty." Vytáhl hůlku a začal vyvolávat různá ochranná kouzla, při každém myslel jen na jedinou osobu na Hermionu, jak mohla být tak hloupá a na jeho chování mu skočit?! 

  ___

Malfoy Manor:

 Hermiona ležela schoulená do klubíčka, svírala se v bolestech Draco ji mučil už druhý den. Byla vyčerpaná dokonce přemýšlela, že chce umřít. Nedokázala snášet více bolesti.

  ,,Tak naposled Grangerová kde jsou?!" Optal se Draco s nataženou hůlkou na její hruď. Hermiona s povzdechem zavřela oči.

 ,,Nevím." Odpověděla. Po tváři ji stékaly slzy, teď ji čeká další bouchnutí o stěnu. Malfoy ji znovu odhodí...

  Ale, neudělal to. Hermiona po chvíli otevřela oči. Draco byl blíž než si myslela hleděl ji do očí jakoby byl omámený.

  ,,Řekni, alespoň nějaký vymyšlený místo ať tě můžu přestat mučit." Zašeptal a otočil se, aby zkontroloval jestli ho neposlouchá otec.

 ,,Cože?" Hermiona o krok ustoupila co to na ni zase zkouší?!

  ,,Dělej!" Přikázal a Hermiona vyhrkla první místo které ji napadlo.

  ,,Zobí Ulice jsou tam o Dursleyových..." 

  Draco svraštil obočí. 

 ,,Velmi dobře synu hned se tam vydáme!" Zasmál se jim za zády Lucius.

  ,,Zůstanu tady, nechci do mudlovský ulice." Otřásl se hnusem a sedl si na židli.

 ,,Tak se mi líbíš synu, pohledem zprahl Hermionu která se krčila u zdi v koutu místnosti.

  Odešel a Draco pomalu otočil hlavu, aby mohl pohlédnout Hermioně do tváře.

  ,,Nejsou tam a ty to víš..." Šeptla po chvíli.

  Draco se na židli zavrtěl.

  ,,Radši buď zticha." Zavřel oči zaklonil hlavu a vydal ze sebe únavný povzdech.

  ,,Proč to neukončíš?" Draco se narovnal a zasmál se.

  ,,Jasně Grangerová nikdy nezmlkne!"  Vstal a přešel k ní.

  ,,Vstávej." Sklonil se k ní a nabídl ji svoji ruku, že ji pomůže.

 ,,Nevím proč bych měla." Odsekla Hermiona a svůj pohled odvrátila.

  Draco ji chytl silně za paži a postavil ji na nohy. Hermionu překvapilo jak je slabá, kdyby ji Draco nepodpíral upadla by zpátky na zem.

  ,,Myslím, že oceníš nějaký jídlo a sprchu." Z kapsy vytáhl velký svazek klíčů a odemkl jim. Hermiona poprvé vyšla ven po tak dlouhé době. Draco ji vzal do náruče, aby ji vynesl jnahoru po schodech, Opřela si hlavu o jeho rameno.