Skřet 1/9

50 6 5
                                    

*: ... A vy. Zde přítomný Seo Changbine. Berete si za svého muže Christophera Bangchana?

Cb: ano *řekl jsem sebejistě a s úsměvem.
V tu chvíli se setmělo.
Všechny svíčky zhasnuly a otevřela se okna.
Zdí proletěl na kluzáku podivný muž. Celý v černém. Koukaly mu jenom oči.* vaa! *Chanieho ode mne odhodil a hodil si mě přes rameno. Dal mi něčeho čichnout a vznesl se semnou. Proletěl dírou ve zdi, kterou udělal a odletěl se mnou pryč.
Pak už jsem usnul*

F: *hodil jsem ho do mého doupěte*
Mwagahahahaha, už bude jenom smutek!!!! Žádné veselé svatby a oslavy!!

Cb: *probral jsem se a podíval jsem se kolem sebe.
Všude spali mladí kluci. Asi jako já.
Byli moc krásní a jeden mě se slzami začal objímat* owh. Ahoj? Co se stalo?? Neplakej. Já jsem Changbinnie. Proč nás tady drží?

J: n-nesnáší lásku a radost

Cb: owh.. *koukal jsem na něho...
Ten záhadný skřet musí být jistě hodně prázdný, zlý a smutný...
Koukal jsem kolem sebe* jak jste tu dlouho? Co vám dělá?

J: někdy vůbec nic n-nikomu a někdy si někoho vybere a zn-znásilní

Cb: 😳 kolikrát už ti udělal tobě? *pohladil jsem ho* ty jsi tu nejmladší. Viď, že jo

J: m-mwm.. ni-nikdy jsme neviděli ani jak vypadá.. moc se ho bojíme 🥺😭

Cb: neměj strach ty můj maličký. Mohu ti tak říkat? *hladil jsem ho* já to.. Nějak zkusím... Mm... Vyřešit? 😁 *těžce jsem polknul*

J: vy-vyřesit?
*pevně jsem ho obejmul*

Cb: počkej.. *postavil jsem se od něho* tam mohu jít? Jsou ty dveře odemčené?

J: *zakroutil jsem hlavičkou*

Cb: mmm... *šel jsem k nim a zkusil jsem kliku* u- *otevřely se* hele broučku. Jde to *vystrčil jsem opatrně hlavu, sejmul mě však netopýr* vágh 😳 *znovu jsem hlavu vystrčil* uhh.. Fuj *koukal jsem na velmi strašidelnou chodbu. Jakoby na konci ale něco svítilo* musím se tam jít podívat.

 Jakoby na konci ale něco svítilo* musím se tam jít podívat

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

J: h- n-ne. Ne. 🥺😭 nechoď!!

Cb: psst. Neplakej... Ano? Já... Já tam jenom nakouknu a hned se vrátím. Daleko nepůjdu *usmál jsem se a zavřel jsem za sebou dveře, aby tam ten brouček neviděl.
Sundal jsem si podpatky a přivezl jsem si šaty. Podpatky jsem nechal u dveří a potichu a bos jsem se rozešel chodbou dozadu*

𝓡𝓪𝓷𝓭𝓸𝓶 𝓢𝓽𝓸𝓻𝓲𝓮𝓼 𝓣𝔀𝓸Kde žijí příběhy. Začni objevovat