I'll always hate you, Riddle | Mattheo Riddle | Enemies to Lovers

CHAPTER ONE - TRAIN

Bylo velmi chladné ráno na to že bylo září, všechny děti i teenageři se kupili na nástupišti devět a  se svými obrovskými zavazadly, zvířaty a rodinami kteří své ratolesti mačkali v objetí dokud děti neprosily o vzduch. Bylo hlučno až to 16 leté Zuri lezlo na nervy. Uši si zakrýt nemohla kvůli plným rukách. Zuri si stoupla na své špičky a snažila se přes plný dav najít aspoň jednoho ze svých kamarádů. Nic. Na nástupišti stála víc než chvíli a rozhodla se konečně nastoupit do vlaku. Hned když vstoupila vlak ji dal jemnou facku tepla.

"Někdo musel použít oteplovací kouzlo!" Zuri zaslechla konverzaci dvou dívek vedle ní.

"Pokud teda někdo nenainstaloval mudlovské topení"  dívka se začala smát svému dodatku, dívka naproti vypadala zmateně, zavřela a otevřela ústa několikrát po sobě až ze sebe vymáčkla "co je topení?" pokrčila obočím.

Dívka se uchechtla a ukázala na kupé a tam si sedly. Zavřely se a nejspíše ji kamarádka začala říkat co je to to "topení".

Zuri moc dobře věděla co je to topení, vyrůstala v mudlovském Londýně celý svůj život, dokud ji v 11 letech nepřišel dopis z Bradavic a objevila nový svět. Lepší svět, kde se opět cítila jako někdo na kom záleží. Mudlovský svět v těchto letech navštěvuje už jen vzácně, někdy jí ale chybí ta dětská nostalgie kterou ji mudlovský svět vyvolává.

"Zuri!" zakřičel někdo za ní. Ten hlas znala dobře, moc dobře.

"Pansy!" Zuri se otočila na svou dlouholetou kamarádku.

"Chyběla si mi celé prázdniny!" Hnědovláska naproti Zuri ji věnovala jemné obětí. "Obarvila sis vlasy! To je skvělé, moc ti to sluší!" Pansy měla jiskru v oku jako malé díťe, Zuri ji tu radost ale nechala.

"Děkuju, jsem ráda že se ti líbí" smála se když ji Pansy až nepříjemně šahala na její černé vlasy.

"Pojď, někoho ti představím" Pansy bez žádného kontexu vzala Zuri jeden z kufrů a šla cestou ke svému kupé po vlaku, Zuri ji následovala se zmateností. U kupé se Pansy zastavila aby mohla otevřít posouvací dveře. Seděl tam kluk, kterého určitě v Bradavicích už někdy zahlédla, určitě ano. Jeho vlasy byly bílé jako stěna. Dokonce i jeho pokožka byla bledá. Rty měly jemně bílou barvu a jeho ruka svírala zelené jablko ve kterém byla už díra od kousnutí.

"Zuri tohle je Draco Malfoy, můj přítel. Draco tohle je moje karamárka Zuri Deathwill" culila se.

Draco zpozornil a věnoval Zuri jemné "ahoj" postavil se a natáhnul k ní ruku "rád tě poznávám"

Zuri tam jen stála v šoku. Proč ji sakra Pansy neřekla že má přítele?! Nijak netoužila se o ní dělit, nechtěla ale chlapce nechat ve studu a potřásla mu rukou s polovykulenýma očima. "Taky tě ráda poznávám" usmála se, ale přesvědčivě to určitě nevypadalo. Draco rychle ještě pomohl Zuri dát kufry nahoru na odložovací místo a pak si všichni sedly na sedačky, Draco a Pansy vedle sebe a Zuri naproti nim. Nastalo trapné ticho. Draco se díval z okna a při tom si prokřupával klouby na rukou. Zuri se snažila prohodit pohled s Pansy, ale ta obdivovala Draca. Nechtělo se jí uvěřit že do 6. ročníku nastupuje s pocitem podvedení.

Pansy nebyla z její koleje, netušila kdy bude mít šanci mluvit s Pansy o samotě. Zuri už to ticho nemohla vydržet, spíš ten stud, a tak se zbrkle postavila a bez žádného slova odešla z jednou rukou v kapse. Mířila na toaletu. Potřebovala nutně udělat jednu věc. Když dorazila k toaletě zamkla se a v kapse nahmatala krabičku cigaret, strčila si jednu do úst a svírala ji jemně rty dokud nenašla svou hůlku a nezapálila si jí pomocí kouzla. Tohle kouzlo se naučila jen kvůli tomu. Minulý rok když byla za pozdní příchod po škole (Samozdřejmě kvůli Snapea) našla na skladu parádní knihu s neškodnými kouzly. Věděla že když si jí vezme nikdo si ničeho nevšimne, a taky že nevšiml. Byla tam kouzla co se učili v prvním ročníku, ale taky parádní kouzla. Jednou tam bylo jedno jak ostříhat kočce drápky pomocí jednoho švihnutí.

BUCH BUCH BUCH

Zuri sebou škubla a zakašlala, protože před setinou do plic nasála kouř.

"Obsazeno" zakřičela ze šoku Zuri.

"Vypadni ty šmejde!" zahulákal mužský hlas nazpátek. Hned potom šlo slyšet plácnutí, byl tam někdo další, určitě. Někdo toho kluka bouchnul.

"Je tam ženská ty debile!" zašeptal jiný hlas, který Zuri slyšela moc dobře.

Prudce se postavila a odemkla dveře. Na obličeji měla otrávený výraz.

Byly tam dva kluci, jeden vyšší než ten druhý. Zuri byla nejmenší.

"Ale, ale" řekl menší chlapec s lišáckým úšklebkem a podíval se na ruku od Zuri ve které mezi ukazováčkem a prostředníčkem svírala skoro dokouřenou cigaretu. Chlapec který ji napomenul měl kaštanové kudrny a oči tmavě hnědě, až tak tmavé že vypadaly černě. Měl na obličeji pár jizev, a docela čerstvou přes nos. "kouřit bys neměla holčičko" pořád držel stejný výraz, až to Zuri otravovalo. "Kdo je podle tebe holčička hmm?" Odpověděla a cigaretu típla o rám dveří a hodila malým hoden do toalety.

Chlapec se opřel o zeď za sebou tak že vedle sebe měl hned obrovské okno, které dělalo rámus za jízdy kvůli jeho otevření. Natáhnul jemně nohu a kopl do nohy svého, nejspíš, kamaráda. Ten se ušklíbnul, ale pochopil že má odejít, ten co právě odešel měl velmi světlo hnědé vlasy, opak od lišáckého chlapce.

"Kdo si kočko? Nikdy jsem tě ru neviděl" trošku nadzvedl obočí a zaklonil hlavu dozadu.

"Jsem Zuri Deathwill" překřížila si ruce na hrudi. Pousmál se a mlčel.

"Teď by bylo skvělé kdyby ses představil ty" řekla Zuri s nádechem nafrněnosti.

"Mattheo Riddle"

"Dobře když se teď tak dobře známe, je na čase odejít" sarkasticky se usmála a byla na odchodu, ale tak jednoduché jí to Mattheo neudělal. Zuri ucítila na svém zápěstí studený dotyk celé dlaně. Škubnul s ní aby její tělo a pohled zase směroval k němu.

"Ale, ale kampak máš na mířeni huh?" už zase měl ten otravný výraz. Zuri se zastavil na sekundu dech. Co sakra ten blbec dělá?! Zuri zpevnila ruka. Hýbala s ní sem a tam.

"Co to děláš! Pusť mě ty úchyle!"

Mattheo se zašklebil a ruku ji hnedka pustil.

"Tak to ne, nejsem žádný úchyl zlatíčko, jen tě musím naučit abys nekouřila na toaletách"

"Dobře, fajn" šklebí se "debile!" vřískla trochu víc než plánovala a konečně se dala na odchod.

Mattheo ji na rozlučku daroval vražedný pohled a "polib si ty krávo!"