Předposlední rok v Bradavicích. Annie se vrací po prázdninách do školy a doufá, že zažije další zábavný, poklidný a spokojený školní rok s přáteli. Věci se zkomplikují, když se jeden z nich přestane chovat jako kamarád, ale začne žárlit na všechny o...
Otevřela jsem oči a snažila se rozkoukat. Určitě neležím ve svém pokoji a ani ve své posteli. Vedle sebe cítím, jak se někdo pomalu začíná hýbat. Se strachem se otočím a vidím, jak se vedle mě chruje Pansy. Pane bože, díky. Neskutečně jsem se lekla, že ležím u nějakého kluka a nic si nepamatuji. Jemně žďuchnu do Pansy. „Jak jsem se k tobě dostala?" zeptám se jí. „Regulus tě přenesl, vytuhla jsi na gauči, byla to hrozná bžunda." zasmála se Pansy. „Nikdo tě nemohl vzbudit a něco jsi povídala ze spaní. Škoda, že ti nebylo rozumět." Pokračuje se smíchem. „To je zase ostuda." schovám si hlavu do dlaní. „Ale prosím tě, zdaleka jsi nebyla ta nejvtipnější osoba." řekla Pansy. „Co se stalo?" zeptala jsem se. „Myslela jsem si, že je Enzo s nějakou holkou a dělají bůh víc co, ale když jsme chtěli odejít, tak jsme ho našli, jak leží pod stolem, cucá si palec a druhou rukou objímá nohu od stolu. Vyfotili jsme to, koukej." Vzala mobil a ukázala mi fotku. Opravdu, Enzo tam ležel a cumlal si palec. „Kde vzal proboha tu nohu od stolu?" začala jsem se strašně smát. „No to nikdo neví, všechny stoly je měly, tak nevíme, kde ji vzal." smála se se mnou. Podívala jsem se na vlastní mobil a měla jsem tam zprávu od Matthea. Rychle jsem mu odepsala a dál ležela, protože mi bylo fakt mizerně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Za chvíli se otevřely dveře a v nich stál Matty, Reggie a Draco. Všichni tři vypadali strašně, jen se doploužili k nám do postele a lehli si k nám. Mattheo mě nadzvedl, sedl si, opřel se a položil si mě mezi jeho nohy. „Vypadáš strašně, ale ne hůř než Enzo." prohlásil. „Už ti Pansy ukazovala fotky?" zeptal se Mattheo. „Jak fotky? Ukazovala mi jen jednu fotku Enza, ono je víc fotek?" zeptala jsem se se zdviženým obočím. Pansy se na něj zamračeně podívala. „Ty jsi hrozný bonzák." a snažila se dál dělat, že další fotky nejsou. „Já čekám." prohlásila jsem a založila si ruce. „Nesmíš se na mě zlobit, to vymysleli kluci, já jen fotila." vysoukala ze sebe pomalu a podala mi její mobil. Bylo tam strašně moc fotek, jak spím. Na všech mi ale kluci něco prováděli. Na jedné fotce mi kluci drží ruce ve vzduchu a já vypadám jako Ježíš na kříži, na další mám na hlavě položený štos kelímků a vedle mě se opět zubí kluci a snad nejhorší je ta, kde mám nalepenou samolepku očí na očních víčkách, mám na sobě paruku a nalepovací knírek, jenže stále spím. „Co to sakra je?!" zamračím se a podívám se na Pansy. „Říkala jsi mi, že nejhorší byl Enzo, ale fotka s parukou a knírem ho předčila! Kde jste to sakra všechno vzali?!" houkla jsem. „To je tajemství!" začal se smát Draco. „Ty jsi do toho taky určitě zapletený, i když nejsi na fotkách!" řekla jsem mu. „To si piš, že jsem." řekl hrdě. „Jak taky jinak." zamumlala jsem si sama pro sebe. „Na snídaně už je pozdě, tu jsme promeškali, takže co budeme dělat?" začal se protahovat Regulus. Já jsem jen naštvaně mlčela a nechtěla jsem se zapojovat konverzace, natož do nějakých plánů. Ostatní se začali dohadovat, co na odpoledne naplánujeme. „Haló, jsi tu?" zaťukal mi na hlavu Mattheo. Jen jsem zahučela a dál se nezapojovala. Cítila jsem, že se Mattymu cuká hruď, jak se nad mou reakcí směje. Jen jsem ho jemně pleskla po ruce. „Jdu do sprchy a dát se do kupy." prohlásila jsem a začala se zvedat. „To je dobrý nápad, tu potřebujeme všichni." řekla Pansy. „Všichni vstát, umýt se a za hodinu se sejdeme ve společenské místnosti." zavelela.
Posbírala jsem své věci a vydala se do svého pokoje. „Konečně klid." zamumlala jsem, sundala si oblečení ze včerejška a přešla jsem do koupelny, kde jsem rychle zaplula do sprchového koutu, pustila na sebe horkou vodu a snažila se uvolnit, abych se začala cítit lépe. Po chvíli jsem se umyla, dokončila sprchu, zabalila se do ručníku a vešla zpátky do pokoje. Nevím, co si naplánovali na dnešek, ale já zůstávám tady v posteli s hudbou a knihou. Usušila jsem se, abych si mohla obléknout tepláky, tílko a hezky huňaté ponožky. Po chvíli mi zaklepal na dveře Blaise a zeptal se mě, zda jdu s nimi ven. Jen jsem zavrtěla hlavou a rozloučila se s ním. Vybrala jsem si knihu Call me by your name, pustila si k tomu Lanu a vlezla si do peřin. Tomu říkám hezký odpočinek, usmála jsem se sama pro sebe a začala číst. Jak čas plynul, tak jsem dokončila svou knihu, vypnula písničky a podívala se na čas. „Hmm, měla bych jít na večeři." Došlo mi, že jsem ještě dneska nic nejedla, tak to hodlám napravit a dát si něco dobrého ke snědku. Než jsem vyšla, tak jsem si přes sebe přetáhla svetr, obula se do tenisek a dala si do kapsy hůlku a mobil. Vyšla jsem z pokoje a zamířila jsem si to do společenské místnosti, abych mohla vejít na hradní chodby.
Než jsem to ale stihla, tak se zrovna vrátili kamarádi nejspíš z procházky, protože byli zabalení do teplého oblečení a měli červené nosy. „Tady jsi! Zrovna jsem se vrátili a chtěli pro tebe dojít, ať se najíme." řekl s úsměvem Theo. Dneska jsem ho ještě neviděla, tak jsem ho rychle objala a připojila se k nim na cestě do velké síně. „Pořád se zlobíš?" rýpnul si do mě Draco. Jen jsem na něj ukázala prostředníček a šla dál. „Jak sis včera užila party?" zeptal se mě bezelstně Theo. „Ne, promiň, nemyslím ty fotky. Myslím celkově večer, moc jsme se tam neviděli." usmál se. „Bylo to fajn, jen jsem to přehnala s alkoholem a vytuhla na gauči." odpověděla jsem mu. „Co jsi dělal ty?" mrkla jsem na něj. „Normálka, znáš to. Holky, chlast a chlebíčky." začal se smát. „Hnedka první den, ty kanče." smála jsem se taky. „To víš, nesmím vyjít se cviku." udělal pukrle. Pomalu jsem se blížili k velké síni a začali zrychlovat, protože jsme byli všichni totálně hladoví. Když jsme tam vešli, tak už tam nikdo moc nebyl, protože bylo už dost pozdě. Zasedli jsme ke stolům a spořádali spoustu dobrého jídla. Spokojení jsme se vrátili do společenské místnosti.
