The American dream - Snamione fanfiction

9

Kdo nezná, doporučuji si před kapitolou pustit tuto písničku (i s textem, a nepodvádět!!). Je moc fajn, a možná i ona mě trochu inspirovala k tomuto příběhu - a jo, tohle je ta část, kvůli které to všechno vzniklo a která měla být jednodílovkou :D

___

Severus se neochotně vydal za tou bláznivou ženskou, která už otevírala dveře postaršího červeného chevroletu. Zatímco se soukal na místo spolujezdce, byl stále poněkud nejistý - v autě totiž seděl jednou jedinkrát, natož aby snad někdy řídil. Ohledně dopravních prostředků rozhodně dával přednost magii. Doufám, že nás tu někde nezabije, pomyslel si téměř zahanbeně, protože se snažil Hermioně věřit.

„Severusi, netvař se, jako kdybys snědl citron," blýskla na něj úsměvem Hermiona, zatímco se zkušeně proplétala ven z přeplněného parkoviště. Ruku, kterou nedržela volant, měla zapřenou za jeho sedačku a zrakem otočeným do zadního okna kontrolovala situaci.

„Nemělo by se při couvání koukat spíš do zrcátek?" zapochyboval polohlasně, jenže Hermiona se jenom zašklebila.

Vyjeli na okresku, aby za několik kilometrů odbočili na dálnici. Ta byla prázdná, jen občas minuli auto (předjížděla zásadně Hermiona; Severus si v duchu připravoval kouzla, kterými by bylo možné v případě potřeby udržet skuhrající chevrolet vcelku). Po straně zapadalo slunce, a Severus, který už se přeci jen trochu uvolnil, po očku sledoval ženu na vedlejším sedadle. Zlatavé paprsky se odrážely od stříbrného kroužku, který měla nasazený na uchu, stejně tak její opálená kůže jakoby dostala ještě teplejšího odstínu. Zkoumal tetování na její paži a uznal, že tohle tílko jí vážně sluší (aby pak rychle odvrátil pohled, když zjistil, že tílko nabízí i pěkný výhled na Hermionin dekolt). Celkově však vypadala, že ji řízení baví, což Severus musel přidat na seznam věcí, které o Grangerové ani zdaleka netušil.

Zatímco sledoval zapadající kotouč, protože to byla ta bezpečnější (i když ani zdaleka ne tak krásná) varianta, Hermiona zapnula rádio. Auto se okamžitě otřáslo ještě více pod náporem basů z heavy metalové písně, ale žena okamžitě začala posunovat kolečko ladění, dokud nenašla nějakou příhodnou stanici. Broukala si do rytmu a Severus se přistihl, že si tuhle obávanou cestu začíná docela užívat.

„Božínku, tuhle jsem neslyšela tak dlouho!" najednou nadšeně prohlásila a bez rozpaků otočila kolečkem pro hlasitost.

Severus nevěděl, jestli se pozastavovat nad tím božínkem (přece jen se pohybovala mezi mudly víc než on), nad textem té písně nebo nad Hermioniným zpěvem, který byl překvapivě uchu lahodící. Další věc na seznam.

I'm a b*tch, I'm a lover

I'm a child, I'm a mother

I'm a sinner, I'm a saint

I do not feel ashamed

I'm your hell

I'm your dream

I'm nothing in between

You know I wouldn't do it any other way

So take me as I'm

Pro Merlina, kdo tohle napsal? pomyslel si Severus, jenže Hermiona už zpívala další část.

I'm your hell, I'm your tease

I'm goddes on my knees

When you're hurt, when you suffer

I'm your angel undecover

Severus cítil, že rudne až za ušima. Ta potvora se na něj zubí tím svým sexy úsměvem a ještě provokativně hýbe obočím nahoru a dolů, že prý je goddes on her knees?

„Kam se hrabe Voldemort. Ty budeš moje smrt," zamumlal, jen aby periferně viděl, jak se Hermiona rozesmála, až se jí okolo očí udělaly drobné vrásky. Tak přirozená, krásná, nebezpečná, provokující. Byla prostě nádherná.

___

Uuf :D Já tu scénu úplně vidím, co vy?