Posedlí-Tom Kaulitz DOKONČENO

4.

● ● ●

Pořád z pohledu Toma:

Neodpověděla. Pořád si chladila modřinu kterou sem jí způsobil. Trochu mě to vytáčí když mi neodpoví nebo aspoň kdyby se podiva! Zvedl sem jí tvář.
"Pokud s tebou mluvím koukej se na mě" odvrátila zrak a zaskočila z linky. Odešla do obýváku i z tím ledem.

Šel sem k ní a sedl si. Chci si sní promluvit. Chápu že je to pro ni těžké. Unesl sem jí a teď mě má poslouchat ale ja ji opravdu moc miluju a chci sní vycházet.
"Ness pokud budeš hodná tak slibuju že ja budu taky. Není to nic těžké." ona se na mě otočila.

"Ne neni? Vždyť mi donekonečna rozkazuješ!" ja si povzdechl. Asi by sme měli nastavit pravidla které budou vyhovovat oběma.
"Fajn, tak řekni jak chceš aby to fungovalo" zamyslela se.
"Nechci abys mi rozkazoval, začni respektovat i to co chci ja a začni se ovládat Tome"

V něčem má pravdu. Ale ja tady rozkazuji ne ona.
"Snažím se ovládat, ale tobě bych i tak nikdy nic neudělal" ona se smutně podivala na svoji ruku. Povzdechl sem si.
"To sem nechtěl!" řekl sem na svou obhajobu.

Konec z pohledu Toma.

● ● ●
(23:18)

Právě sedím při okně a kreslím. Nic jiného ani dělat nemůžu. Kreslím obrázek kde je holka zamkla v pokoji a brečí. Takové jsou mé myšlenky teď. Moje přemýšlení přerušil Tom který vešel do mého pokoje.
"ty ještě nespíš?" nadzvedl obočí. Poprvé ho vidím bez šátku nebo kšiltovky.

Dredy měl zvázané do drdolu. Na sobě měl jenom černé teplaky a černé ponožky. Na jeho otázku sem jenom pokrčila rameny. Přišel ke mě a podíval se na obrázek co kreslím. Koukl se na mě, v jeho tváři byl smutek.
"Co to je?" zeptal se zmateně.
"Vidíš ne?" povzdechl si a vzal mi obrázek. Položil ho na stůl a šel opět ke mě.

"Takhle se cítíš?" zesmutněla sem. On se podíval na opačnou stranu a uchechtl se.
"Proč se tak cítíš Nesso?" na jeho otázku sem měla snad statisíce odpovědí.
"Chci jit pryč, cítím se jako vězeň, chováš se jako kdybych byla mazlíček nebo hračka která dělá to co řekneš." Hodila sem na něj několik odpovědi.

"Nechci aby jsi si myslela že jsi vězeň nebo moje hračka. A nechci aby ses cítila špatně." pohladil mě po tváři a přitáhl si mě do objetí. Ja své ruce měla ale pořád podél svého těla. Dal mi jemný polibek na čelo a vzal mě do náruče. Položil mě do postele.
"Je čas jít spát" řekl a já se otočila zády. Pohladil mě po zádech a přikryl mě.

Nakonec odešel a já sem po několika minutách usnula.

● ● ●
(9:58)

Probudila sem se hodně pozdě. Vůbec sem nechápala kdo mi dovolil tak dlouho spát a byla sem naštvaná sama na sebe. Vyhrabala sem se z postele a šla si udělat hygienu. Po tom co sem tento krok dodělala šla sem dolů. Nikdo tam nebyl. Bylo mi to celkem jedno vzala sem si colu a šla nahoru.

Četla sem si knihu o sériových vrazích. Nic moc, po chvilce čtení sem usnula.

Z pohledu Toma:
(4:40)

Je brzo ráno a mě volal jeden z mých můžu. Prej nějaký dýler má pro nás dobrý kšeft. Oblékl sem se vyrazil. Přišel sem do našeho sídla a šel rovno do hlavní místnosti. Bylo tam už plno mých můžu. Jakmile mě uviděli zvedli se aby mě pozdravili.

Jsem šéf. Mají vůči mě respekt a mají důvod ho mít. Sedli si a já šel na své místo. Údajný dýler už seděl vedle mě.
"Tak jaký je ten kšeft?" u nás v mafii žijeme tvrdě, mluvíme narovinu a bez emocí.
"Dozvěděl sem se že prej ste unesl holku jménem Nessa" a při tom se hodně divně usmál. Nadzvedl sem obočí.

"Jak to s tím souvisí?" zamračil sem se. On se zasmál, už teď vím že je obyčejná smažka.
"No mám pro vás poněkud slušnou šumu za tuhle mladou holku" jakmile to řekl doufal sem ze si dělá prdel. Vřela ve mě všechna krev. Myslel sem že ho zabiju na mojí Nessu nebude nikdo sahat a už vůbec ne se semnou dohadovat abych ji prodal!

"Tak tohle kurva nemyslíš vážně?! Fakt si myslíš že bych ti ji prodal?" vraždil sem ho pohledem. Tak moc mě sere.
"Cena je 10.5 milionů dolarů, já si myslím že hezká cena na takovou malinkou holčičkou" jak dořekl slovo 'malinkou' chytl sem v kapsi zbraň. Ale můj bratr mi chytl ruku.

"Uklidni se Tome" řekl mi Bill. Jo Bill je moje dvojče, je o 10 minut mladší než já. Máme obrovské pouto. Můžu mu ve všem 100% věřit.
"Nač jí chcete?!" nechápu to. Nač jim bude?
"Náš šéf jí hrozně moc chce. Touží po ní neskutečně dlouho" teď už sem vytáhl zbraň a položil mu ji k hlavě.
"To co chce mám vpiči. Ona je moje" zastřelil sem ho. Jeho tělo spadli na zem a mí muži ho okamžitě vzali do jámy kde házime těla.

Po tomhle všem sem chtěl jít domů ale při dveřích mě zastavil Bill.
"Kdy nás z Nessou seznámiš?" ja se zasmál. Určitě by spolu vycházeli.
"Pojď klidne i teď" šly sme k mému autu a nasedli sme. Celou cestu sme mluvili o mých citech k Nesse. Billovi můžu říct cokoliv a nemusím se bát že by mě soudil. Sme na sobě vzájemně hodně navázání.

Po hodině cesty sme přijeli k nám. Vystoupili sme a šly dovnitř. V obýváku nikdo nebyl. Bill se posadil na gauč a já šel za Nessou. Šel sem nahoru po schodech rovnou do jejího pokoje. Otevřel sem dveře a Ness spala v ruce držela knížku. Pousmál sem se a přišel k ní blíž.
"Ness, princezno vstáváme" tiše sem jí budil. Jemně sem sní zatřasl. Ona začala pomalu otevírat oči. Sedla si a podíval se na mě. Já se na ní usmál.

"Dobré odpoledne" zasmál sem se a ona se pousmala. Pohladil sem jí něžně po její krásné tvářičce.
"Přišel můj bratr Bill, chce tě poznat" dořekl sem tuhle větu a ona se na mě nejistě podivala. Polkla.
"Neboj se Bill je kliďas" kývla a já se zvedl. Odstoupil sem od postele a ona se pomaličku zvedla. Chytl sem jí za pás a šly sme dolů.

Jakmile uviděla Billa usmála se. Zešli sme dolů a přišli do obýváku. Z Billem sme se na sebe usmali.
"Takže Bille tohle je Ness, Nesso tohle je moje dvojče Bill" Nessa se na mě podivala pohledem '😳😊'. Zasmál sem se a podival se na Billa. Z Nessou se obejmuli a sedli si k sobě. Nechal sem jich chvíli tak nech si popovídají a já šel mezi tím do kuchyně pro pití. Billovo nejoblíbenější pití je to co moje a Nessino oblíbené sem vzal taky.

Z pohledu Nessi:

Tom mě seznámil z jeho bratrem. Musím říct že Bill je opravdu v pohodě. Hodně si rozumíme. Než Tom přišel z pitím sme si povídali i o něm. Dozvěděla sem se i několik věci. Když přišel Tom tak nám podal pití a pokračovali sme v povídání, tentokrát i z Tomem. Smáli sme se. Z Billem sme se dohodli že spolu někdy zajdeme třeba na nákupy.

(14:49) Povídali sme si opravdu hodně dlouho.
"Tak ja půjdu" řekl Bill a já kývla. Šly sme k hlavním dveřím a obejmuli sme se.
"Tak se mějte" usmali sme se na sebe a Bill odešel....

Konečně tady máme nový díl. Omlouvám se že nevyšel dříve ale byla sme pryč a neměla sem vůbec čas.