Posedlí-Tom Kaulitz DOKONČENO

23.

Přijeli sme konečně domů, mám takovou radost že sem spátky u Toma. Nemusím trpět, vystoupila sem si z auta a usmála se hned jakmile sem viděla nás dům. "Sem rád že si spatky princezno, ani nevíš jak sem se bál" políbil mě něžně do vlasů.

Koutkem úst sem se usmála, společně sme šly dovnitř. Vyzula sem se a Tom to samé, pobídl mě abych šla dal. Nevím proč ale ve vnitř mě, mě něco dusí, třeba to jsou pouze spominky a nebo to že nedokážu věřit.

"Princezno máš hlad?" z mého přemýšlení mě vyrušil Tom. "Ehm..no...j-jo" polkla sem. Tom kývl a z úsměvem vzal mobil a objednal jídlo. Mezi tím sem si sedla na gauč, tolik spominek, hezkých spominek. Když Tom přišel sedl si ke mě, trochu si mě přitáhl blíž k sobě a políbil mě na čelo.

Opět sem se lekla. "Nesso poslouchej mě, já ti nikdy neublížim, víš že tě mám nadevše rád a záleží mi na tobě, můžeš mu říct úplně cokoliv. Pokud se potřebuješ svěřit nebo něco tak klidně jen do toho, třeba se ti úlevy" usmál se na mě a pohladil mou tvář.

Povzdechla sem si a kývla, on si sedl a poslouchal co mu řeknu. "N-no ja nevim j-jestli můžu věřit lidem, t-taky tě mám ráda Tome a-ale potřebuju čas, byla sem t-tyrana nemůžeš po mě chtít že budu h-hned ok" pronesla sem z těží.

"Chápu princezno, já vím proto budu z tebou zacházet ještě víc opatrně jak doteď" pousmál se. Bylo mi líp, sem Tomovi vděčná protože to právě on mě od Davida dostal, nebýt jeho ani nechci vědět jak bych dopadla.

● ● ●

Uběhli dva týdny od toho co mě Tom zachránil. Už sem na tom poněkud líp jako předtím, už se tolik nelekam a taky už nekoktám. Tom je na mě opravdu moc hodný, dává na mě snad ještě větší pozor jako předtím. Musím spát sním v posteli buď u sebe v pokoji nebo u něj, prej aby měl jistotu že sem v pořádku.

Když jde pryč bere mě sebou nebo mě hlídá Bill, Gustav a George. Nikdy mě nenechává samotnou, což je někdy otravný ale nemam mu to za zlé. Když jdu na zahradu tak můžu pouze ze psama aby na mě davali pozor. Je to přehnané ale Tom je v tomhle neodmyslitelně nepřesvědčívý.

Z pohledu Toma:

Ness si hraje na zahradě že psama a já sedím v obýváku a koukám na ní cez obrovské sklene dveře. Proč je tak krásná, roztomilá? Miluju se na ní dívat jak se směje, tak moc sem rád že ji mám zase u sebe. Konečně dokážu fungovat! Po asi dvaceti minutách se Nessa rozešla dovnitř.

"Tak co dohrála ses?" zasmál sem se. "Jo" odpověděla a přišla si ke mě sednout. "Půjdu se za chvíli osprchovat" řekla mi. "Jasný" usmál sem se a napil se ze svého pití. "Můžu se napít?" zeptala se Nessa a při téhle větě na mě hodila její krásné velké kukadla. "Samozřejmě princezno" usmal sem se a podal ji své pití.

Vzala si ho do rukou a napila se. Položila plechovku z nápojem na stůl a usmála se. "Jdu se sprchovat" pronesla a zvedla se z gauče. "Dobře ale hned dolů!" přikázal sem. Kývla a odešla po schodech nahoru.

Z pohledu Nessi:

Odešla sem nahoru kde sem si to hned nakračela ks obě do pokoje. Vzala sem si oblečení a odebrala se do koupelny kde sem si dala sprchu, udělala sem si skincare a oblékla se. Po dokončení všeho co k tomu patří sem šla dolů. Přišla sem dolů do obýváku a Tom koukal do mobilu. Ihned odvrátil zrak a roztahl ruce na objetí.

Samozřejmě že sem ho hned obejmula. Sedla sem si na jeho klín a opřela se o jeho hruď, poslouchala sem tlukot jeho srdce, tak uklidňující. Po několika minutách se usnula na Tomovem klíně.....