Posedlí-Tom Kaulitz DOKONČENO

22.

Modlím se aby Tom přišel, nevím co po něm David chtěl ale doufam že mě tady nenechá. Záleží mu na mě? že ano? Z přemýšlení sem usnula na hnusné tvrdé zemi.

Z pohledu Toma:

Šel sem do mojí základně, mám tam úplně všechny oběti a všechno co se týká mojí práce. Vybral sem dvanáct lidi, šest holek a šest kluků. Mým mužům přemýšlení přikázal aby mi je nachystali zatím co já si půjdu vybrat peníze.

V městě sem si vybral peníze a dal je do obálky. Nakonec sem šel domů kde už mojí muži čekali před mým domem i z oběťmi. Poděkoval sem jim a já a jeden z mých můžu sme jeli na místo kde sem se měl střetnou z Davidem.

Přivezli sme je tam a on odešel, já a ty obětě sme vešli do budovy. Už tam čekal David, měl sem chuť ho v sekundě zastřelit. Pak sem ale uviděl mojí maličkou princeznu, byla svázaná a na puse měla pásku.

"Jak vidím tak jsi tady" zasmál se David. "Máš vše co sem chtěl?" zeptal se. "Jo mám" odpověděl sem. "Skvěle" usmál se. Přišel sem k němu a podal mu obálku, přikázal sem obětem aby šly k němu, udělali tak. "Tak a teď mi dej Nessu" zamračil sem se. "Haha nebude to tak lehké" zasmál se.

"Udělal sem to co si chtěl, co ještě chceš?!" chytl sem do ruky zbraň. "Tome, uklidni se chci jenom poslední laskavost, nebo snad mám udělat tohle" dal k Nessinemu krku nůž. "Opovaž se jí ublížit! Co chceš?" řekl sem. "Takže, chci vidět tvoji bolest" usmál se.

"A co s tim?" nepříjemně sem odfrkl. "Přebodni si dlaň" řekl mi. "Ti mrda ne?" uchechtl sem se. "Jo tak tedy" přitlačil ji než ke krku a udělal pohyb do boku. Začala ji trochu téct krev. "Dobře jestli to znamená že ji mi pak dáš udělám to" upřeně sem se na něj podíval.

"Dobře, platí" narovnal se a koukal na mě co udělám. Vytáhl sem nůž z kapse. Nessa se na mě dívala a záporně kývla hlavou. Nastavil sem dlaň a bez veškerého přemýšlení sem si probodl dlaň, pouze sem se zamračil ale nevidal sem ani stén.

David se chtěl otočit že odejde ale zdravou rukou sem chytl zbraň a zastřelil ho. Přiběhl sem k Nesse a dal jí pryč pásku z úst. Jakmile sem se jí chytl začala se třást, chtěl sem jí rozvazat ruce ale trhla sebou. "Princezno neboj se" pronesl sem klidně. Rozvazal sem jí a šel sem ji pohladit po vlasech, zvedl sem ruku a ona sebou opět trhla a ruce si dala před tvář.

"Nesso, já ti neublížim." vzal sem ji do náruče. Neustále se třasla, přinesl sem jí až k autu kde sem jí posadil do předu. Zapl sem jí a šel si taky sednout.

Z pohledu Nessi:

Posadil mě do svého auta a šel si taky sednout. Bojím se ikdyž vím že on mi neublíži. Ale když moje tělo to dělá samé. Celou cestu sem se koukala na své nohy a třasla se, Tom mě několik krát pohladil a já se pokaždé lekla.

"Holčičko moje co ti tam dělali že se tak bojíš?" smutným tónem hlasů se mě zeptal. Tuhle otázku sem čekala, nechci o tom mluvit... ale měla bych mu to přece říct. "O-osahaval mě, mlá-mlatil mě a- a tyral mě" vypadlo ze mě. Tom si povzdechl.

"Mrzí mě to že sem tě tam nechal samou" pronesl."j-ja sem ne-neměla jít s ním" řekla sem. "Kam si sním šla?" zeptal se. "Za k-klub" utřela sem si slzy. "Nevadí beruško už je dobře, už si v bezpečí" pohladil mě po tváři.