Jedna noc

Ztráta iluzí

Hnědovlasá dívka pozorovala své kamarády a byla za ně šťastná. Ginny s Harrym byli svoji už několik let. Vzali se chvilku po válce, kdy Harry řekl, že už žil ve stínu strachu dost dlouho na to, aby na něco čekal. Miloval Ginny celým srdcem a odmítl žít svůj život bez ní.
Neville s Hannah se vzali o dva roky později. Ale vlastně jen rok poté, co se oficiálně stali párem. Oba se vrátili do Bradavic, aby dokončili sedmý ročník a tam se z nich začalo stávat něco víc. A teď, po pěti letech se zasnoubila Lenka s Georgem Weaslym. Bylo to nečekané pro všechny. Nikdo si nevšiml, že se něco takového děje. Začalo to tím, že Luna chtěla napsat článek do Jinotaje o jeho obchodu, který založil společně s Fredem. Strávili spolu několik nocí nad sklenkou dobrého pití, vyprávění o Fredovi a obchodu, přerostlo v něco víc, než jen článek do časopisu. Nikdo tomu ze začátku nevěřil. Mysleli si, že to byl jen další Georgův žert. Když jí ale přivedl na Vánoce do doupěte a nehnul se od ní na krok, nikdo už nepochyboval. Aura kolem nich byla nasáklá láskou.
Byli spolu rok a před pár dny se vyslovil.
Teď seděli v malebném malém podniku na kraji Londýna a slavili.
Hermiona vše s potěšením sledovala. Od války uteklo pět let. Ona byla s Ronem celou tu dobu. Jejich vztah byl normální. Měli svoje světlé i temné chvilky, ale jinak byli docela stabilní a Hermiona si při pohledu kolem sebe uvědomila, že by jí vlastně nevadilo, kdyby další, kdo bude chystat svatbu, byla ona.
Pohlédla na Rona, který byl právě v družném hovoru s Deanem a pousmála se. Uměla si představit, že by s Rona vzala. Neměl sice velké ambice, přece jenom se rozhodl skončit s prací bystrozora a raději pomáhal bratrovi v obchodě, a to ona v jejich vztahu byla tou praktickou, ale... Ron uměl i překvapit. Když měla narozeniny a musela být celý den v práci i přes čas, poslal jí po sově krásnou kytici. Nebo když zemřel Křivonožka, tak tu pro ní byl, byť se ti dva nemohli vystát, a pak šel a koupil jí rozkošné koťátko.
Poslední dobou se jejich vztah ale dostal do jisté rutiny. Kouzelné kejkle prosperovali a Ron s Georgem řešili, co dál. Trávil tak hodně času v práci, což mu samozřejmě přála, ale vzhledem k tomu, že i ona byla pořád dost vytížená a za tím spolu ani nebydleli, skoro se neviděli. A když se viděli, byli oba tak unavení, že si sotva popovídali.
Byl to přechodný stav. Rozšíření obchodu se zdárně blížilo ke konci a Hermiona se svým projektem, který by měl pomoci mudlorozeným kouzelníkům s adaptací v kouzelnickém světě ještě dřív, než nastoupí do Bradavic, už taky blížila cíli.
Napadlo jí tak, že by si mohli naplánoval společnou dovolenou a užít si jeden druhého. Přece jenom si to oba zasloužili. A navíc by to byla skvělá příležitost konečně posunout jejich pětiletý vztah někam dál.
Ano Hermiona Grangerová sice byla praktickou dívkou a věděla, že svatba na jejich vztahu víceméně nic nezmění, ale... Pořád byla dívkou a chtěla mít svatbu. Vlastně ani nechápala, proč se Ron prostě nepřestěhoval do jejího bytu, ale bydlel pořád v Doupěti. Vždycky když to nadhodila, řekl, že je to zatím zbytečné, protože by se stejně nevídali víc a on nechtěl být v tom bytě pořád sám. Byla to sice pravda, ale i tak to Hermiona moc nechápala. Vždyť by spolu mohli trávit noci. Chtěla vedle něj usínat a ráno se s ním společně nasnídat a rozloučit se polibkem, než vyrazí do práce. Místo toho snídala každé ráno sama a v posteli jí dělal společnost jen její kocour. Ron u ní nepřestal už hodně dlouho. A to už opravdu chtěla změnit.
Z myšlenek jí vytrhl pohyb.
Koutkem oka zahlédla někoho vycházet do podniku. Normálně by jí to bylo jedno, ale ty vlasy by poznala všude na míle daleko.
"Hermiono, je to...?"
"Myslím, že ano..." Přikývla a pohlédla na Ginny.
"Slyšela jsem, že se vrátil z Francie, ale opravdu bych nečekala, že ho potkám zrovna tady." Zavrtěla hlavou.
"Draco!" Vykřikla najednou Lenka, vstala a hnala se k němu. Objala ho a k překvapení všech, on jí obětí opětoval.
"Co se to tady děje?" Zašeptal Harry směrem ke Georgovi, který se opravdu bavil tím, jak byli všichni zmatení.
"Co tady kurva dělá Malfoy?" Ron, posilněný alkoholem si k nim přisedl.
"Lenka kontaktovala Draca ohledně jeho práce, protože o tom chtěla psát. Dokonce se přemisťovala do Francie a na konec z toho vzniklo podivné přátelství. Z článku se postupně stala kniha o mapování jeho života."
"Je to smrtijed, který chtěl zabít Brumbála a ona o něm píše knihu? Zbláznila se?"
"Klid Rone, je to už pět let s věci se změnili. Navíc víme, jak to s tím zabíjením bylo. Popravdě jeho život je celkem jízda. Lenka ho pozvala, aby se k nám přidal a já souhlasil. Párkrát jsem byl u jejich setkání a..."
"Vždyť je to ten parchant, co nám všem jen znepříjemňoval život!"
"Taky tě zase rád vidím, Weasly." Ozvalo se za nimi. Hermiona se skrytě pousmála a pak se otočila. Pohlédla na muže před ní a musela uznat, že čas mu prospěl. Vypadal docela jinak, než si ho pamatovala. Stále měl ty jeho typické Malfoyovské rysy jako blond vlasy a šedomodré oči, ale... Zmužněl. Na tváři měl strniště a měl širší ramena. A vypadal vyšší, možná proto, že už mu za zadkem nestál fanatický otec a vládce všeho zla. Na tváři byl pořád ten typický úšklebek, ale chlad jeho očí byl pryč. Nevypadal tak nepřátelsky jako dřív.
"Tak co Lenko? Ještě sis to nerozmyslela? Opravdu chceš mít děti s Weasleyovic geny? Zrzavé a samou pihu? Aspoň sis vybrala toho se smyslem pro humor, narozdíl od jiných." Pohlédl přímo na ní. Taky to byl pořád stejný debil. Ale ty jeho oči!
Ron se celý napjal a tvářil se dost nepřátelsky.
"Odcházím." Rázně vstal a ona se zamračila.
"Rone no tak, nevšímej si ho, je to oslava tvého bratra." Zašeptala mu a donutila ho si sednou vedle ní.
Noc byla v plném proudu a všichni se dobře bavili. Dokonce i Ron. Zdálo se, že na Malfoyovu přítomnost dávno zapomněl.
"Datum už máme vybrané, Lenka našla úžasné místo a mamka už je celá nedočkavá, aby nám mohla nachystat všechno to jídlo. Všechno jde jako po másle."
"To vám přeju, že s tím nemáte starosti."
"Třeba se už brzy dočkáš taky."
"To těžko." Ron vedle ní se uchechtnul. Hermiona ztuhla a cítila, jak jí začala krev šumět v uších.
"Cože?" Nadzvedla obočí.
"No že brzo to určitě nebude." Pokrčil rameny.
Georg pohlédl omluvně na Hermionu a raději se nenápadně vypařil.
"Ne?"
"Jsme ještě mladí. Zatím pořád jen pracujeme a nic jsme si neužili, není kam spěchat, máme celý život. Navíc já ani nevím, jestli se chci ženit a ty jsi mi taky nikdy nepřišla jako typ na vdávání."
"No ale jsem! Harry s Ginny se vzali skoro před pěti lety! Neville s Hannah už jsou taky svoji dost dlouho a Lenka je mladší než já. Užívat si můžeme, i když budeme svoji." Snažila se znít klidně, ale všechno se v ní vařilo. Měla pocit, že věci vidí stejně, že je Ron rodinný typ a bude se chtít usadit, že jí miluje dostatečně na to, aby si jí vzal.
"No to je sice pravda, ale co když se něco stane?"
"Jak to myslíš?"
"Co když potkám nějakou jinou nebo ty někoho jiného? Co když nám to přestane klapat?"
Hermiona překvapeně zamrkala a snažila se tak rozehnat slzy, které se jí hrnuly do očí.
"Jak můžeš takhle uvažovat? Stejně tak můžeš zůstat zavřený doma, protože tě venku může někdo zabít! To je přece iracionální! Problémy můžou nastat vždycky, ale jsme spolu dlouho na to, abychom je zvládli ne?"
"No já si myslím, že nám to klape hlavně proto, že se vidíme tak málo, víš, nezevšedníme si."
"Vidíme se málo, protože se mnou nechceš bydlet! Místo toho je ti dvacet tři a stále bydlíš u rodičů!"
"Protože ty neumíš vařit a máma mi vždycky..."
"Oh bože! Tak v tom to je! Nechce se ti, protože bys musel být konečně trochu samostatný! Jsme spolu už pět let! Pět let a nikam jsme se neposunuli a ty navíc přemýšlíš nad tím, že bys mohl potkat nějakou jinou, lepší!"
"No stát se může cokoliv."
"Tak jak to, že Harry ví, že pro něj nikdo není lepší než Ginny? Nebo pro Nevilla Hannah?"
Ron jen pokrčil rameny a zakousl se do jídla.
"Tak víš co? Běž a najdi si tu lepší."
Vstala od stolu a Ron na ni překvapeně pohlédl.
"Můžu tě podvést?" Zeptal se nevěřícně.
"Ne, neboj, nepůjde o podvod, protože mezi námi je konec."
"Co?" Zaskočilo mu.
"Nehodlám strávit dalších pět let jako někdo, ke komu přijdeš na návštěvu jen tehdy, když chceš sex a hned po něm se zase vrátíš do maminčiny náruče!"
"Co blázníš? Nikdy jsme o svatbě nemluvili! Co ti vlezlo na mozek?"
"Nemluvili, protože jsem myslela, že vidíme věci stejně! Myslela jsem, že po pěti letech začneme plánovat společnou budoucnost, ale pro tebe je jídlo až pod nos a kompletní servis jak pro tříleté mimino důležitější, než já!"
"Teď se přeci soustředíme na kariéru, já mám hodně práce a ty ještě víc!"
"O to nejde! Nemusíme se brát přece hned zítra! Ale ty nad tím ani neuvažuješ! A jestli přemýšlíš nad tím, že se můžeme rozejít, tak aspoň té tvé hlavičce ulehčím, už nad tím nemusí přemýšlet! Nazdar!" Otočila se a zamířila k baru. Potřebovala panáka. Nebo možná dva.