Enough is enough! || BTS || CZ

11

Park JiMin

,,Hrozně jsem to tehdy pojebal," zašeptám. Kecnu sebou na obrubník a svůj kelímek položím vedle sebe. ,,Tehdy mu bylo 14 a mě čerstvě 15," povím a nad tou vzpomínkou se musím pousmát.

Nade mnou nějakou dobu stojí velký stíny, ale jakmile si jeden z mých dvou společníků sedne vedle mě, zmizí. Svůj kelímek položí vedle toho mého a chytí mě opatrně za ruku.

,,Spal jsem u něj a jako obvykle jsme vypili hrozně moc coly, takže spaní nepřicházelo v úvahu. Proto jsme se rozhodli koukat na filmy. A samozřejmě to musel být horor," povím a Tae se s pobavením uchechtne. Jin se opře o obrubník a bedlivě poslouchá.

,,Co se v ten den stalo tak strašného, že už jste spolu nikdy nemluvili?" zeptá se opatrně Tae. Já se celý napnu.

,,Někdy nad ránem vyprchal všechen ten cukr a my jsme se rozhodli jít spát," vzpomínám dál. Mezi tím popadnu svůj kelímek a loknu si. ,,Leželi jsme na proti sobě a povídali jsme si. O všem a dlouho."

Nastane ticho. Přepadne mě takový nepříjemný pocit, tlak v hrudi.

,,Ty- jsi mu- dal pusu," řekne po delší chvíli Jin. A potom nic. Ani hláska, ani pohyb, jen hudba procházející z areálu o ulici dál.

,,Našel jsem ho!" ozve se po malé chvíli HoSeokův opilý a hlavně udýchaný hlas. Z konce ulice na nás mává s znovunalezeným míčem.

,,Kam ti zmizel Kook?" zeptá se Jin, jakmile se k nám dodtane Hobi blíž. S basketbalákem začne driblovat

,,Začal se tam vybavovat s nějakou holkou. Pozval ji na panáka. Čekal jsem asi 10 minut, ale pak jsem se na to vykašlal," objasní nám. V tom si škytne a míč mu spadne.

,,Tak to asi můžeme jít," poví Tae a vstane. Trochu sebou zavrávorá, ale Jin ho chytí. ,,Ten už se nevrátí." Uchechtne se.

,,A YoonGi?" zeptá se po malé chvíli HoSeok.

,,Už ho na vás nebavilo čekat, tak šel na pokoj," objasním mu. Postavím se a šetřu si slzy. Jako kdyby ze mě vyprchal všechen alkohol.

Min YoonGi

Zády se střetnutu s chladnými dřevěnými dveřmi. Světlaná čidla na chodbě zhasnou a na mě se natiskne velké svalnaté tělo.

,,YoonGi," zavrní mi do ouška a já se celý napnu. Po zádech mi přejde mráz a s tím se mi rozbuší srdce.

,,Přestaň," řeknu, ale ani sám sebe tím nepřesvědčím. Ruce položím na jeho hruď. Můj původní plán odtlačit ho ztroskotá ve chvíli, kdy ucítím všechny ty vypracované svaly.

,,Hmh? Chtěl bys raději jít?" zašeptá a rukou zajede mezi prostřední pár knoflíků mojí košile. A s tím se mi podívá do očí. Zahledím se do těch tmavých odstínů.

,,Ne," šeptnu. Nestačím se ani zamyslet. Možná je jedním důvodem i nadměrné množství alkoholu v mé krvi. ,,Možná bych mohl zůstat."

A v tom se pomalu začnou rozsvěcet světla. Od schodů zaslechnu hlasy. A když jej uvidím v plné kráse, zrudnu. Na malý moment mě zasáhne realita.

Jenže se nestačím ani vzpamatovat a za mými zády zmizí dveře. Avšak jeho silná ruka mě podepře. A jen co vtrhneme do místnosti, hezky otočí klíčkem v zámku.

A potom se to stane. Ruce stočí kolem mého pasu, prsty zajede pod spodní lem mé košile a to mě donutí vydechnout. Pocítím tlak v podbřišku.

Skloní se ke mě a ve vteřině spojí naše rty. Od opilého člověka jsem čekal něco jiného, ale jeho polibek je jemný, opatrný. Srdce mi vynechá pár úderu a v hlavě zůstane prázdno.

,,Mhm," zavzdychám mu tichounce do rtů a v dlaních stisknu jeho mikinu. Jenže tu si v zápětí opatrně sundá a já pocítím jeho svaly už jen přes upnutý kostým.

,,Hmmm," vydechne těsně předtím než rozpojí naše rty. ,,Zníš tak krásně," šeptne a podívá se na mě. S takovým přihlouplým úsměvem začne rozepínat mou košili. A to je znamení, že všechno mé ostýchání a strach leží zmlácené spolu s obavami v rohu místnosti.

A v tom někdo zalomcuje dveřmi. Celý se napnu. ,,JungKooku, do hajzlu, otevři mi," ozve se opilý hlas jeho spolubydlícího. V tom se začnu tiše chichotat, ale před ústy mi přistane velká dlaň. On se zasměje.

,,Běž spát k HanBinovi, já mám práci," řekne hlasitěji a stáhne ze mě košili jako nějaký kus hadru. Mlsně si mě prohlédne. ,,A asi na ní budu pracovat celou noc," zašeptá potom a natlačí mě k posteli. Já pomalu ale jistě celý zrudnu, ale to nemění nic na tom, že ho tak zatraceně chci.

==========

To be continued...

Jakoby kfoeie nejeiwirjeivifjrjrir? 🫣

Kookie