Enough is enough! || BTS || CZ

5

Min YoonGi

===

po, 22:11

Park JiMin
Byla to chyba

Min YoonGi
?

Park JiMin
Mrzí mě to

Min YoonGi
dobře

Park JiMin
Myslím to vážně

Min YoonGi
mrzí tě to, protože jsem ti to řekl
do dnešního dne sis na to vůbec nevzpomněl

Park JiMin
Tohle si vážně myslíš?

Min YoonGi
a bylo to snad jinak?

Park JiMin
YoonGi, ty vůbec nechápeš, jak jsem se cítil

Min YoonGi
aha
takže já nechápu, jak ses cítil

Park JiMin
Máš vůbec tušení, co to pro mě bylo?
Myslel jsem jen na to, jak jsem se k tobě zachoval
Ale kdybych tě vídal, tak bys mi každou chvíli připomínal, co se v ten den stalo

Min YoonGi
takže pokud to dobře chápu
chtěl ses mi omluvit, ale místo toho jsi mi napsal důvody, proč ses na mě vysral?

Park JiMin
Fajn
Chceš fakt vědět, proč jsem se s tebou přestal bavit?

Min YoonGi
ne
ale ty mi to stejně řekneš

Park JiMin
Protože jsem tě měl rád
A po té puse už všechno bylo jinak
Bál jsem se, YoonGi

Min YoonGi
a ty si myslíš, že já jsem to bral jinak?
byla to moje první pusa
bylo mi 14
a měl jsem tě rád
A TY JSI ZE DNE NA DEN ZMIZEL
ZABLOKOVAL SIS MĚ VŠUDE
A NEŘEKL JSI MI ANI SLOVO
ANI BLBÝ Ň JSI NEŘEKL

Park JiMin
Ty mě nechápeš

Min YoonGi
já jsem neřekl, že tě nechápu
ty nechápeš mě

Park JiMin
já to chápu, YoonGi

Min YoonGi
NECHÁPEŠ TO
vidíš pořád jenom všude sebe
a ze všeho se snažíš vyjít jako ten dobrej
já jsem každej jeden jedinej debilní den měl v hlavě to, že jsem něco pokazil
mě byla úplně jedno nějaká pusa
mě bylo úplně jedno co si kdo myslí
na tom, kdo si co myslí vždycky záleželo jenom tobě
a protože ses bál, že se to dozví tví rodiče a nebo třeba spolužáci
kterým jsi byl jen tak mimochodem úplně jedno

Park JiMin
Já vím
Ale teď už to je jedno
Čas nevrátím
Jen mi dovol to napravit

Min YoonGi
Jak chceš tohle napravit?

Park JiMin
Dáme tomu čas

*Min YoonGi píše...*

Park JiMin
Byl jsi můj kamarád
Tak mi jen dovol pro tebe něco udělat

*Min YoonGi píše...*

Park JiMin
Prosím

*zobrazeno*

===

Mé prsty lítají od jedné klávesy ke druhé, ale když uvidím v poslední zprávě od JiMina čistou bezradnost, těsně před odesláním se zastavím. Zůstanu jen tak tupě koukat, než tedy ruku strčím pod kapuci a prohrábnu si vlasy. Potom se s povzdechnutím opřu o židli.

,,Trable?" ozve se z druhé strany pokoje hluboký hlas. Letmo se ohlédnu na TaeHyunga ležícího s knížkou na posteli.

,,Já vlastně ani nevím," zašeptám do ticha pokoje. Očima hypnotizuju klávesnici od mého notebooku.

,,Nevíš?" Uchechtne se.

,,Já prostě nevím. Mám- vztek," kváknu a zavrtím hlavou. Do očí mi spadají pramínky vlasů, které držela kapuce.

,,Jen vztek?" optá se a s tím se ozve šramocení listů.

,,Asi ne," kuňknu a zavrtím hlavou. On zavře knížku.

V místnosti nějakou dobu panuje nepříjemné ticho. A přesně tohle ticho mě donutí otočit se jeho směrem.

,,Asi mě to hlavně mrzí. Asi- někomu, koho- jsem měl dřív hodně rád, nedokážu odpustit. Vždycky když se to snažím nějak pochopit, naštvu se a pak-" zamumlám, ale potom to utnu. Prohlédnu si jej. Ani nevím, proč mu to říkám. Možná protože už nevím si prostě nevím rady ani sám se sebou.

,,Já si myslím, že dobří lidé si zaslouží druhou šanci. A pokud jsi ho měl rád, určitě to bude dobrý člověk. Jen udělal něco, co ho teď určitě mrzí."

==========

To be continued...

TaeHyung je Oogway. xddd

Kookie