„Neomlouvejte se, to se stane." Odpoví, a když je to vše setřené tak na ní koukne.
„Přinesu vám jiné, na náš účet." Odpoví potupně a odejde. Po chvíli se vrátí s pivem a velmi opatrně ho položí na stůl. Poté se pousměje a odejde. Filliberto se napije a pak se oba pustí do jídla. Mezitím řeší jejich záliby, koníčky a sny do budoucna. Když dojedli tak přišla servírka a odnesla talíře. „Dáte si ještě něco?" Zeptá se a sleduje oba.
„Ano, poprosím jeden karamelový a jeden citronový cheseecake a poprosím na jeden talířek." Usměje se na dívku a dopije své pivo. Poté koukne na Eddiea. Ten ho zmateně sleduje. „Neboj se, to je pro tebe, vím, že miluješ vše co je k jídlu." Usměje se, nakloní se a palcem mu setře zbytek omáčky z brady. Eddie zrudne.
„A ty nebudeš?" Zeptá se potichu a pro jistotu si otře celou pusu. Filliberto zavrtí hlavou.
„Ne, já ne, nemusím moc sladké." Odpoví a v tu chvíli přinese servírka zákusky, dá to na stůl a odejde. Filliberto talířek posune k Eddieovi. „Vezmi si to, vypadáš moc pohuble." Odpoví a Eddie se do toho s radostí pustí. Filliberto ho sleduje a nic neříká, po chvíli se zasměje, když vidí, že to má Eddie až na nose. Když dojí tak se k němu nakloní a líbne ho na nos. „Teď je řada programu na tobě. Co bys chtěl vidět? Kam bys chtěl?" Zeptá se a sleduje ho.
„To vím naprosto přesně. Někam na vyhlídku. Koukat na celé město." Odpoví potichu a zasní se. Filliberto vstane a dojde k servírce, která u nich byla. Zaplatil ji i s velkým dýškem a poté došel pro Eddieho, který ho jen sledoval.
„Jdeme? Mohli bychom stihnout západ slunce." Ozve se Filliberto a s Eddieem odejdou do auta. Poté vyjedou za město. Eddie s úsměvem koukal z okna a pobrukoval si písničky z rádia. Po necelé hodince dorazili k odpočívadlu u lesa.
„To už jsme tady?" Zeptá se překvapeně Eddie a vystoupí z auta. Filliberto k němu dojde a chytne ho za ruku.
„Ne ještě ne, ale skoro ano." Odpoví a vydá se po malé, vyšlapané cestičce do lesa. Eddie se ho drží a jde s ním. Slunce už skoro zapadlo, když se dostali na vyhlídku. Eddie měl trochu strach, neboť na takových vysokých místech často nebyl. Filliberto ho chytil něžně, ale pevně za ruku pousmál se na něj. Eddie se při něm cítil bezpečněji a pomalu se dostali až na vrchol, na kterém došli k zábradlí. Eddie se ho opatrně chytil a potom oči zaměřil na zapadající slunce, které se v dálce pomalu schovávalo za obzor. Sledoval, jak se celý Londýn probouzí k nočnímu životu.
„Tohle jsem tam neměl nikdy šanci vidět..." Řekl jemně natěšený ale i se znatelným smutkem v hlase blonďák. Filliberto natáhl ruku a pohladil ho po zádech a pak ji posunul na jeho levé rameno.
„Víš... velmi mě mrzí, co se ti stalo. A sere mě to a to opravdu." Ruku z ramene posunul přes jeho ruku až k jeho dlani a jemně ji chytil. „Už nikdy nedovolím, aby jsi si něčím takovým prošel. Chci, abys byl se mnou a já tě mohl chránit až do doby, kdy to bude v mých silách." Eddie se trochu zarazil a otočil se na něj. Přestože se mu v očích vytvořily malé slzičky tak ho Fillibertova slova hřáli na duši.
„I když jsem byl, čím jsem byl?" Zeptal se s pohlédnutím do země a pak se podíval muži do očí. Filliberto dal druhou svou ruku na chlapcovy tváře a pohladil ho palcem.
„S ohledem i bez ohledu na minulost, tě budu navždy milovat." Řekl a přiblížil svou tvář blíž. Eddiemu stekla po tváři slza štěstí a přitiskl se Fillibertovi do náruče a v tom se jejich rty spojily v polibku. Když se odtáhli, tak Eddie měl slzy v očích.
„Říkám ano." Odpoví chlapec potichu u Fillibertových rtů. Věděl, na co se ho chtěl zeptat. Když to Filliberto uslyšel, tak se pousmál a znova ho políbil. Poté se vydali pomalu domů. Mezitím se Trey a Samuel dostali do sídla. Samuel celou cestu mlčel. Je pravda, že když byl s Damiánem, tak zapomněl, co se dozvěděl, ale teď když se vrátili, to na něj dolehlo. Pomalu vylezl z auta.
„Půjdu do pokoje. Chci být sám." Odpoví potichu malý brunet a jde do pokoje. Trey za ním smutně kouká. Došel do obýváku kde byl Jamar s Grace. Koukali na nějakou komedii a smáli se. Trey se pousměje.
„Koukám, že se bavíte. To je dobře." Odpoví a dojde si sednout k nim. Grace se na něj otočí.
„Jo, tenhle film je fakt super. Je to vtipné." Zasměje se a koukne na něj. „Jak to šlo? Kde byl?" Zeptá se a poposedne si, Jamar mezitím stopnul film. Trey si povzdechne.
„Byl s nějakým klukem. Vypadal stejně starý, jako jsem já. Objímali se, když jsem ho našel." Zamračí se. Nevěděl kdo to je ani co je mezi nimi. Nelíbilo se mu, že na Samuela někdo sahal. Byl hrozně majetnický. Grace mu jemně položí ruku na rameno. Trey zamrká a koukne na ni.
„Nepřemýšlej nad tím, on by to neudělal." Odpoví potichu. „Pokud máš hlad v lednici, máš porci jídla. Samuel taky." Dodá a pousměje se. Trey kývne, dojde do kuchyně a ohřeje obě jídla. Poté vezme příbory a jde k Samuelovu pokoji, kam vejde. Samuel ležel na posteli a koukal do stropu. „Přinesl jsem ti večeři, potřebuješ jíst." Odpoví potichu a dojde pomalu ke konferenčnímu stolu, kam vše položí. Samuel na něj jen koukl.
„Nemám hlad." Zamumlá potichu a opět koukne na strop. Trey si povzdechne a sedne si na druhou stranu postele.
„Same, musíš jíst. Aspoň trochu." Povzdechne si. „Já vím, že tě to trápí, je to velká novinka a určitě není dobrá. Ale nemůžeš se zanedbávat." Odpoví potichu a lehce ho chytne za ruku. Samuel se na něj podívá a po tváři mu steče slza. Trey se k němu nakloní a slzu mu opatrně setře.
„Já to nezvládám." Vzlykne potichu brunet a kouká na Treye. „Nezvládám to. Nechci, je toho na mě moc. Mám zničený celý život jen kvůli tomu kreténovi, co mě zplodil. Jsem jen kurva pro všechny. Nikdy jsem nebyl šťastný. Někdo si může myslet, že jsem silný, jak to zvládám, ale jsem opak toho, jsem naprostý slaboch." Odpoví a sleduje Treye. Ten se zamračí a jemně ho chytne za tvář.
„To neříkej, to není pravda." Odpoví potichu. „Vím, že jsi měl těžký život, ale teď už to bude jen lepší. A nejsi žádná kurva. Jsi jen malý kluk, který neměl šanci pořádně dospět. Byla na tebe položena obrovská zodpovědnost. Žil jsi ve strachu, jestli přežijete další den. Ale s tím je konec, nechci, abys takhle dál žil." Odpoví Trey. Samuel si mezitím sedl a sledoval muže před sebou. Po tváři mu telky slzy. Když Trey skončil, jen se pousmál a opatrně ho políbil. Bylo v tom cítit vše. Úleva, strach, radost. Trey ho opatrně chytl za tvář a polibek prohloubil. Samuel mu dá ruce na hruď, kterou pomalu hladí. Když jim dojde kyslík a odtáhnou se, tak se Trey pousměje a setře chlapcovi poslední zbytky slz. „Pojď se najíst." Odpoví potichu. Poté si oba vezmou jídlo a společně sedí na posteli a jedí už vlažné jídlo. Grace v obýváku uklízela a Jamar si šel lehnout. Najednou se ozvalo bouchnutí dveří. Ihned zpozorněla a opatrně se tam šla podívat. Viděla Filliberta, který nesl Eddieho, který spal. Zasmála se a šla potichu zavřít.
