Sturniolo Triplets

Nejlepší den v životě

Část vydána 4.listopadu

Jmenuju se Adéla, moje nejlepší
kamarádka se jmenuje Laura a říkáme si úplně všechno:). Musíme pořád poslouchat jaké jsme krávy od našich spolužáků, kvůli jedné královničce a jejím nochsledkám ale my už jsme na to docela zvyklé. Naštěstí už jsme v 9. třídě.

Já a Laura jsme dnes zase šli do školy, je poslední den školy a pak je vysvědčení. Dnes nás chtěla ředitelka něčím překvapit, ale nikdo fakt netuší, co by to mohlo být .

Jako obvykle jsme si cestou povídali a já jsem narazila na téma proč nás ve třídě nemají rádi když jsme jim nic neudělali. Možná je to protoze nesouhlasíme se vším co Marie řekne "nelam si z toho hlavu, už je poslední rok školy a konečně vypadnem" povzbudila mě Laura a povzdychne si.

A: "já už se na tu Marii nechci ani podívat"
L:"Jo, já taky ne. Toho ponižování a flexení od 1. třídy už bylo dost"
A:"neboj z ní nic nebude, ona má sice bohaté rodiče ale daleko to nedotáhne když je blbá jak hovado."
L:"no nic už jsme u školy, musíme to ještě dnes přežít"

Vešli jsme do školy a šli jsme ke skříňkám.

Převlékli jsme se a šli jsme do třídy. V tu chvíli kdy jsme vešli nás zase uvítali káravé pohledy od pick-me girls.

Sedli jsme si na místa a začala 1.hodina-občanka. Dostali jsme společnou práci. Měli jsme vybrat povahu která pasuje na někoho ze třídy, tak jsem dělala Lauřinu povahu a ona dělala moji. Brzo hodina uběhla a o přestávce jsem zase opět začala jíst. Jestli mám být upřímná já jím furt. Laura mi ukázala na Instagramu fotky co poslali Sturniolo Triplets. Psali že letí do Evropy. Neurčitě něco zamručím protože jsem toho včera moc nenaspala.

L:"štípni mě jestli je to sen"

Marie nás propálila pohledem a nejradši bych ji do toho jejího dokonalého obličeje dala pěstí.

A:"no nic, bude zemák tak se připravím"
L:"okay, já taky"

Začalo zvonit. A tak si všichni sedli do lavic a došel náš třídní učitel.
Ale když se posadil, tak začal školní rozhlas "dobrý den žáci, dnes k nám v průběhu 2.hodiny
dojdou hosti, začnou v 1.třídách a skončí v 9. Konec rozhlasu."

Moc jsem to neposlouchala, stejně nejde nic slyšet protože rozhlasy v naší škole jsou staré.

Učitel bouchl pěstí do stolu, že jsem sebou cukla a zakricel Marii ať se nebaví. Marie protočila oči a radši to napsala na papírek. Tak zeměpis pokračoval. Učitel něco plácal ale asi mu je jedno že ho nikdo neposlouchá. Obličej mám opřeny o ruku a snažím se soustředit na učitelův výklad, ale začínám zavírat oči. Zývnu a pak už si nic nepamatuju. A skoro na konci hodiny někdo zaklepal na dveře. Všichni ztichly a v tu chvíli vešli...........STURNIOLO TRIPLETS.

Marie začala pištet a řekla nám "hrňte se z cesty čubky, chci autogram a podpis a všechno!! " Trhnu sebou a teprve teď se probudím "můžeš už držet hubu Marie? Pištíš jak kdyby končil svět" půlka třídy až na její partu se zasměje. Upravím si vlasy rozcuchané od spánku a podívám se o co vlastně go.

Nick se na nás podíval s nadzvyhnutým obočím a viděl že se všichni spolu baví, jen my dvě jsme seděli zařazené v lavici. A taky mohl například vidět že ti v naší třídě vypadá jak v zoologické zahradě. A ani bych se nedivil a kdyby se otočili na špičce a odešli jak nejrychleji ti jde.
"jak se jmenujete vy dvě v 3.lavici ?" Podíval se na nás

"já jsem Laura a tohle je Adéla" odpověděla Laura.

Všichni tři se na sebe podívali a pak řekli "pojďte s náma na chodbu a vemte si batohy ." Podívala jsem se na učitele a on kývl.
Když jsme odcházeli Marie křičela" JÁ CHCI TAKY👹😭" Laura na ní hodila pyšný pohled a vyplázla jazyk.

Matt zabouchl dveře naší třídy a řekl.........

PS:tohle je můj první příběh doufám že se vám líbil a omlouvám se za chyby. <33
Příběh byl vydán v listopadu 2023

670 slov