Felix je už od mala jiný než ostatní kluci okolo něj. Většina kluků se věnuje sportu, tanci, umění, herectví a další.. Jenže Felix? Felixe to už od dětství táhne ke zvířatům. Především ke koním. V Koreji začal chodit do stájí už od svých 12 let a za...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
｡˚ ✧
„Tebe to zajímá?“
✧ ˚｡
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Právě teď jsme seděli v kavárně. Místo kávy jsem si objednal čokoládový milkshake. Hyunjin měl objednané Americano.
Seděl jsem naproti němu v tichosti a popíjel svůj milkshake, byl fakt dobrý.
„A co bys chtěl na tu sádru nakreslit?“ podíval se na mě. „Um.. je mi to jedno.. Co chceš“ zamumlal jsem.
Pak jsem si uvědomil, že to znělo celkem blbě a hned jsem se to snažil říci jinak.
„Chci říct, ž-že jsi skvělý umělec, takže.. um.. jsem si jistý, že a-ať nakreslíš cokoli, bude to opravdu skvělé.“
Hyunjin kývl a já ho sledoval, jak začal něco kreslit na sádru pokrývající mou zlomenou ruku.
Snažil jsem se nedívat na něj příliš z blízka, ale bylo těžké nevšimnout si, jak jeho oči studují každý detail mé paže, tedy.. sádry.
Bylo to, jako bych se ocitl v romantické pasti a cítil jak se červenám. Po chvíli Hyunjin kresbu dokončil a vypadal docela spokojeně. Já se na druhou stranu nemohl dočkat, až uvidím, co mi tam nakreslil.
„Můžu to vidět?“ trošku jsem se netrpělivě zeptal, protože jsem nevěděl zda můžu či ne... Hyunjin přikývl a pustil mou ruku v sádře. Tak jsem se pomalu povídal na svou ruku.
Rozbušilo se mi srdce, když jsem uviděl, že Hyunjin mi tam nakreslil krásnou růži, jejíž okvětní lístky vlály ve větru. „T-to je nádhera“ vydechl jsem, v očích jsem měl jiskřičky radosti.
