Píšu tady tuhle sračku
Neumim se vyjádřit
Ty u sebe máš něco v sáčku
a já bez toho bych chtěla žít
Ten pocit dobře znám
Mívám ho, když si dám.
Něco je špatně, je mi na blití
To neni z přepucu, ale ze žití
Už zase jedu pecky,
stahuje nás to všecky.
A život dál se sere,
když pervitin se bere.
Chtěla sem jen zkusit,
kdo mě zná ten věří.
Však zašlo to pak dál,
já miluju ho,PEŘÍ!
Den bez něj je utrpení,
pocit prázdna, samota.
Život bez něj nejde, není,
v mých snech jenom temnota.
Ten pocit když mi jehla zklouzne,
do mé modré žíly,
chtěla bych to teď a znova,
prožívat tu chvíli.
