(3) Duše ze skla, vrata ze zlata

16 2 0
                                    

Už se nevídáme, já vím, je to divný
Jenže, když se zamýšlím, on ten život bez tebe je vcelku klidný
Samozřejmě tím narážím na to že mi nechybíš
Proč bys mi chybět měla
Však jsi mě jako dítě osiřela
Mé tělo nechala jít pryč
Mou duši pohřbila

Ale i tak si občas říkám, co kdyby tam vlastně nebyl on
On
Přišel jen tak, jak bez blesku hrom
Jak bez kostela zvon
Jen tak, jen on
Prostě jsem si myslel o tobě moc
Ale ne, nebudu tady křičet o pomoc
Bylo by to zbytečný
Zbytečný jako bez tmy noc

Vždyť si ale byla jak smutná dívka na bálu
Když soudíš knihu podle obalu
Myslíš, že se to obejde bez žalu?
Ne
Ale aspoň ten žal přichází pomalu

Jednou, nevím, pamatuješ na to
Poprvé jsem ti řekl zlato
Ach ty mé milé zlato
Mé nejmilejší zlato
Záleží vůbec na tom?
Záleží na tom říkat ti zlato když nejsi hodna ani vody, natož zlata
Jako ta zkáza, ta taky přišla natotata
Prostě si za sebou zavřela vrata
Vrata, co měly hodnotu zlata
Bylo to jak pod rukou kata

Už se nevídáme, já vím, je to divný
Ale zase na druhou stranu
On ten život bez tebe
Já vážně občas celkem klidný, celkem v pohodě

čtvrtek 6.7.2023 1:03

trictvrte na tri rano Kde žijí příběhy. Začni objevovat