Šla jsem dolu za mamkou a tatkou abych jim řekla ze na jachtu teda pojedu a ze jsem jediné rada ze tam jet mužů. ,,co ta náhlá změna názoru?" Zeptal se mě taťka. ,,Proste jet chci, nebo jezdit nemám? " zeptala jsem se pro změnu ja. ,,Ale jasně že můžeš, ale chceš tam jet? Není to jenom kvůli tomu videu že ne?" Jo jedu tam jen kvůli tomu videu, ale to jim říct nemůžu tak jsme zalhala ,,Jasně že tam nejedu jen kvůli videu" Hlesla jsem ale do oči se mi začaly valit zrádce slzy. Radši jsem řekla našim ze jdu nahoru než aby mě viděli brečet. Všímala jsem si ze poslední dobou nebo spis poslední hodinu brečím pořad slzy se mi podařilo uklidnit jen když jsem se koupala škrábala nebo si jednoduše nějak ubližovala. Vůbec sem nevěděla co mám dělat ale jelikož na jachtu odjíždíme už zítra šla jsem si zabalit. Neměla jsem nejmenší tušení co si vzít. Nakonec jsem stihla zabalit úplně všechno během 2 hodin. Vzala jsem si asi 10x plavky, 10x šaty, 5 triček, 5 kraťasů a hygienu pár gumiček do vlasů sluchátka nabíječky no a samozřejmě i nějaké knihy V zala jsem si asi 7 knížek a měla jsem vlastně hotovo jen jsem musela sehnat nějaké boty. Boty jsme úspěšně vyslovila z botaniku pod pračkou a šla je hodit do kufru. Protože už bylo asi 10 hodin rozhodla jsem se jít spát také proto ze zítra se odjíždí už v 9.
Ráno jsem se vzbudila ještě před budíkem který jsem si nastavila na půl osmou. Když jsem se vzbudila bylo šest. Nevěděla jsem co budu ty 3 hodiny dělat, protože jsem měla už vše zabalené. Nakonec jsem se rozhodla dát si horkou vanu. S připouštěním teple vody jsem tam strávila skoro 2 hodiny Pak na mě začala volat mamka ze mám jít na snídani a připravit se ze za hodinu odjíždíme, tak jsem teda po dvou hodinách vylezla. Protože je ráno ještě trosku zima oblékla se do bílých tepláků a černého topu na úzká ramínka
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Namalovala jsem se no i když o líčení nemůže být v mem případě řec, protože jsme si dala jen lesk na rty, řasenku, třpytky do koutků oka a korektor pod oči a slezla konečně po 20 minutách dolu. K snídani jsme si dal cereálie s bílím jogurtem s pár kousky čokolády. Když se konečně mamka s tátou vyhrabali z ložnice a šli se najíst, tak si mě teprve všimli. ,,Jé ahoj Lauro, ty už jsi tady?" Zeptala se mě mamka. ,, Ne mami ještě ležím v posteli." Ironizovala jsem. ,,Hele dámo nebuď drzá" zastal se mamky táta a ja jen protočila oči. ,,Takže kdy jedem?" Řekla jsem. ,,No tak máme dojíždět v 9, ale asi pojedeme už teď a nebude ti v tom horko?" Zeptal se taťka a Koukal na moje oblečení. ,, No ja nevím, možná" Přiznala jsem si. ,,Tak ja si vezmu do batohu ještě nějaké věci. Ju?" ,, Ju!" Zařvali taťka i mamka současně. A zároveň se spustil obrovský záchvat smíchu. Smála jsem se ještě když jsem ležela do pokoje pro jiné oblečení. Do batohu jsem si hodila obyčejné černé kraťasy a bílé Nike tričko a ještě rychle projela socky. To už na mě volala mamka ze odjíždíme. Vzala jsem si svůj kufr a šla dolu.
________________________________ Troch kratší kapča ale snad to nevadí. Jinak doufám že se vám můj úplně první příběh zatím líbí.
