Spojil nás osud

3. Kapitola

,,Pane bože hrozně se omlouvám." Rychle vezmu urousky a začnu džus z jeho košile stírat.
,,To je vpořádku, můžu znát alespoň tvoje jméno?"
Podívám se vysokému blonďákovi přímo do očí. Jsou hnědo zelené a jasně září. ,,Jessica."
,,Rád tě poznávám Jessico. Já jsem Christopher."
,,Ještě jednou se moc omlouvám." Sleduju žlutý flek na jeho košili.
,,Je to jen košile. No nic ješte se uvidíme Jessico." Mrkne na mě a odejde z jídelny.

Bezeslova si sednu k Nelly ke stolu. Na její tváři je široký úsměv.
,,Nic neříkej prosím." Koukám na Nelly jak se marně snaží vidličkou nabrat poslední brokolici na talíři.
,,No aspoň jste se konečně představili."
,,Jo, potom co jsem na něj vylila džus."
,,Mohlo být hůř."
Zvednu obočí, protože si nedokážu představit co by mohlo být horší.
,,Mohla jsi třeba polít jeho dokonalý obličej." Dá si do pusy brokolici a s chutí ji přežvykuje, přičemž se na mě stále culí.
,,Aspoň by mu trvalo, než by si utřel oči, takže, by nemusel poznat, že jsem to já."
Naštvaně se opřu o opěradlo židle.
,,Zapoměla jsem zmínit jednu věc." Lítostivě se na mě podívá.
,,Možná to radši neříkej."
,,Bylatividětcelá..." zamumlá
,,Cože?"
,,Byla ti vidět celá prdel..."
,,Ne... řekni že si děláš srandu."
Nelly zakroutí hlavou. ,,Ale byla to dobrá podívaná."
,,Nelly takhle mi nepomáháš." Hlavu složím do rukou.
,,Aspoň že si nebyla na ostro." Pošeptá.
,,Nelly!" Začnu se smát.

Po dnešním obědě mám pocit, že mě zná celý hotel. Christopher viděl moji prdel, takže by teď bylo nejlepší kdybych odletěla zpátky domů, ale to nejde, takže si budu muset vystačit s tím, že se mu budu celou dovolenou vyhýbat. Převlečeme se a jdeme znovu na pláž, kde zůstaneme až do večeře.

Naštěstí večeře proběhne bez jakýchkoliv dalších trapasů. Takže se pak jen složím do postele a usnu.

Další den máme naplánovaný vílet na pyramidy. Vyrážíme brzy ráno, takže si jen sbalíme věci nasnídáme se a může se vyrazit. Odvoz máme přímo z hotelu. Nasedneme do autobusu a já si vydechnu, když vidím, že tentokrát s námi Christopher nejede.

Byla to opravdu nádhera. A ještě větší radost jsem měla z toho, že je Nelly šťastná.

Nakonec jsme se ještě projeli na velbloudech a pak pro nás znova přijel autobus.

Nelly po výletě usla. Já ale zatím spát neplánuji a tak jsem si šla sednout na balkón. Miluju hvězdy. S partou  jsme často jezdili stanovat a zatím co Nelly a Nate trávili čas ve stanu, já a James jsme chodili pozorovat hvězdy. Dlouho do noci jsme leželi na dece a snažili se najít souhvězdí. Ani jeden z nás se v tom nevyznal a tak jsme prostě hledali obrázky, které nás zrovna napadly. Při té vzpomínce se usměju.
,,Pssst." Uslyším.
Zmateně se rozhlédnu kolem sebe.
,,Tady."
Nakloním se abych lépe viděla na ostatní balkóny na stejném patře. Asi o pět bálkónů dál stojí černá postava.
,,Kdo si?" Snažím se ve tmě rozpoznat tvář.
,,Košile politá džusem."
Škoda že je tma, protože kdyby právě teď viděl můj obličej, určitě by pochopil, že nemám zájem se s ním bavit.
,,Můžu s tebou mluvit?"
,,Proč?"
,,To je jedno."
,,Ne není."
,,Dobře jak chceš." Začne přelézat ostatní balkóny, aby se dostal na ten náš. Kdyby ty budovy byly oddělené mezerou nikdy by se sem nedostal, žádná mezera mezi nimi ale není, takže se bez problému může dostat až k nám.
,,Zbláznil ses?"
,,Možná do tebe."
,,Vidíš mě po druhé v životě, takhle to nefunguje."
,,Nevěříš na lásku na první pohled?" Seskočí na náš balkón a přiblíží se ke mně.
,,Ne neveřím." Konečně mu vidím do obličeje.
,,V tom případě tě budu muset přesvědčit, že si nedělám srandu." Udělá další kroky směrem ke mně.
,,Ještě jeden krok a začnu bušit na sklo, abych probudila Nelly." Couvu dokud zjistím, že už nemůžu dál.
,,Zkus to a budeš litovat." Usměje se.
,,To se ještě uvidí." Natáhnu ruku, ale on ji chytne.
,,Nepokoušej mě Jessico."
,,To bych si nikdy nedovolila." Falešně se usměju.
Přiblíží jeho obličej k tomu mému. Je jen pár centimetrů od mých rtů.
,,Nelly dělala karate, takže až se vzbudí a uvidí, že mě tu obtěžuješ, postará se o to, aby ses ke mně už nikdy nepřiblížil." Pošeptám.
,,Ještě jedno slovo o Nelly a budu tě muset umlčet."
,,Drž se ode mě dal Christophere."
,,Tvoje tělo s tím očividně nesouhlasí, slyším jak ti buší srdce"
,,Buší při představě, že zachvíli poletíš z tohohle balkónu, protože Nelly je vzhůru." Usměju se.
Využiju toho, že přestal nachvíli dávat pozor, vyvlíknu se z jeho ruky, rychle vklouznu za dveře a otočím klikou.
,,Si pěkně vychcaná Jess." Křičí přes sklo.
Pokrčím rameny a zatáhnu záclony.

Nelly se převalí ve své posteli. ,,Pojď spát Jess." Zamumlá.
,,Už jdu, koukala jsem na hvězdy."
Převleču se a lehnu si do postele. Pokaždé když zavřu oči vidím Christophera a ten pohled kterým se na mě díval. Bylo na něm něco zvláštního...