Bývalý profesor

Kapitola 7

 Snape se dlouhou chvíli opíral o dveře a čekal, až se mu dech vrátí do normálu. Sebeovládání, zaznělo mu v hlavě. Naštvaně se zašklebil, přešel ke stolu a dal se do přípravy dalšího z lektvarů, aby si uklidnil nervy. Uběhly snad tři hodiny než uznal, že Hermiona už musí být dávno pryč a vrátil se zpět do obýváku.

K jeho náhlému šoku zjistil, že Hermiona sedí na sedačce ,,vy jste ještě tady?.. zavrčel neurvale. ,,Víte, na mě doma vlastně nikdo nečeká,, řekla posmutněle ,,naši zemřeli za války a s Ronem jsme se dávno rozešli,, ,,Ale copak? Že by snad problémy v ráji? Našla jste ho s jinou nebo snad přistihl on,, než stihl doříct, co zamýšlel, vstala a vrazila mu facku. Nasupeně se na něj zahleděla a když mu chtěla vrazit druhou, zachytil její ruku a pevně ji sevřel, až sykla bolestí.

Oči se jí zalily slzami vzteku, Snape na ni upřel svůj pohled a v další chvíli ji začal surově líbat. Nejdřív se od Snapea chtěla odtáhnout a vynadat mu, ale v tu ránu ji kousl do rtu, jí se podlomily kolena a tak tak se chytila jeho svalnatých ramen aby neupadla. Celá zrudla studem, co si to vůbec dovoluje? Znělo jí v hlavě. Snape si všiml jejího rudého obličeje a to ho vzrušilo ještě víc. Oběma rukama ji stiskl a zvedl do vzduchu. Hermiona instinktivně obtočila nohy kolem jeho pasu, aby se udržela, když ji nesl do své ložnice.