Mezi mudly|HP FANFIKCE

10. Profesoři, hádky a sendviče.

/7.8. 1993/

„Tati, ještě jsi nám neřekl, co je ten signál,"řekl Harry a otočil se na tátu. Bylo ráno mých narozenin, všichni jsme seděli u stolu, já jako oslavenec v čele a netrpělivě jsme vyčkávali, až přijde profesorka McGonagallová.

„První signál bude, že zavolám na mamku z obýváku, že ta její kytka je úplně uschlá. Podruhé rozbiju hrnek s čajem. Mějte otevřený dveře, abyste to slyšeli, ale zároveň, abychom vás my slyšeli, až to bude potřeba. Hlavně, dokud se neozve signál, musíte bejt naprosto zticha. Anebo vlastně ne. Trochu tam šramoťte, ale ne tak nahlas, abyste nevzbudili podezření. Asi byste ještě měli-"co bychom ještě měli, to jsme se už nedozvěděli.

Táta asi něco zaslechl, protože se rychle zvedl se židle a běžel do obýváku. My s Harrym nechápali, co to dělá, ale když na mamku z obýváku zavolal, že ta její kytka je úplně uschlá, vyměnili jsme si s Harrym pohled a pelášili nahoru po schodech do našeho pokoje.

Snažili jsme se nedupat a překvapivě se nám to dařilo. Oba jsme brali schody po dvou a ještě že jsme tak udělali, protože zrovna když jsme nahoře zahýbali za roh, ozval se domovní zvonek.

Pohled třetí osoby:

Amy s Harrym zmizeli na schodech a hned potom se ozval domovní zvonek. Lily kývla na Jamese a šla otevřít.

„Dobré rá- Ó můj bože,"vyhrkla šokovaně Minerva.

„Chcete jít dál, paní profesorko?"zeptal se James. Profesorka vypadala, že za chvíli omdlí.

„Přestaň jí děsit, protože jestli budeš takhle pokračovat, asi dostane infarkt dřív, než vůbec dorazí Brumbál,"zašeptala Lily výhružně, aby to slyšel jenom James. Ten se jenom škodolibě usmál a ukazoval ještě značně vyděšené profesorce, kam si má odložit cestovní plášť a boty.

„Můžu vám nabídnout čaj, kafe nebo něco ostřejšiho?"zeptal se s šibalským úsměvem a zamířil do kuchyně.

„Ohnivou Whiskey, prosím,"odpověděla.

„Hmmm, tu nemáme, ale normální Whiskey by se tu možná našla...,"mumlal James a prohledával skříňky v kuchyni, „tady je! Lily, nevíš, jak dlouho jí tady máme? Protože já si myslím, že už docela dlouho,"zeptal se a otočil se na Lily, která mluvila k profesorce, aby jí trochu uklidnila.

„Hmmm...nevím, ale myslím, že tu tak dlouho nebude, podle toho, jak jsem jí asi před měsícem našla v nákupní tašce,"otočila se na něj. James jenom pokrčil rameny a vyndal láhev z jedné z otevřených skříněk.

„Kdo, kdo teda jste?"zeptala se Minerva, když se všichni posadili ke stolu a James před každého postavil panáka Whiskey.

„Lily a James Potterovi, rodiče Harryho Pottera, narozeného 31. července 1981,"odpověděl James.

„Ale-ale to není možné. Vždyť...vždyť..."koktala profesorka přeměňování.

„Naše těla se nikdy nenašla. Přemístili jsme se z Godrikova dolu, protože jsme si mysleli, že Harry je mrtvý,"přerušil jí James.

„Jak víte, že Potter není mrtvý?"zeptala se zmateně profesorka a podívala se z jednoho na druhého.

„Na tom teď nezáleží. Paní profesorko, mohla byste zavolat Albuse? Potřebovali bychom s ním probrat nástup Amy do Bradavic, kvůli kterému tu taky určitě jste,"řekla Lily. Minerva skoro neznatelně kývla a vytáhla hůlku.

„Expecto Patronum,"vyslovila zaklínadlo a mávla hůlkou. Z její hůlky vystřelila modrá mlha, která se zformovala do mourovaté kočky.

„Albusi, dostavte se prosím do Kvikálkova, do Muškátové ulice číslo 48,"sdělila kočce zprávu a ta se rozplynula.