"Lain, vstávej!!" uslyšela jsem mámu z chodby. Další otravný den. Naštěstí už je pátek, a já ho zase uvidím. Ano, jeho. Tima .... Je tak krásný a já jsem do něj už přes rok zabouchnutá. Vím, že to zní blbě, když čtrnáctiletá holka říká, že je do někoho zabouchnutá, ale pochopte to.
"Už jdu." zakřičela jsem na mámu odpověď. Slezla jsem z postele a koukla se na mobil. Je šest a já musím jít na snídani. Ach jo.
Slezla jsem dolů po schodech a pozdravila mámu a ségru. "Dobré ráno." řekla máma s úsměvem. Já jsem se moc neusmívala. Je předposlední týden školy a moje známky opravdu moc pěkné nejsou. Doháním, co se dá. Když jsem se nasnídala, odešla jsem nahoru do koupelny (máme dvě koupelny, a protože táta jezdí do práce brzo ráno, já mám tu horní koupelnu jen pro sebe) a pustila si mojí nejoblíbenější písničku od Eda, pak jsem si vyčistila zuby. Učesala jsem si vlasy, které tak nesnáším a namalovala jsem si řasenku. Potom jsem odešla do pokoje.
Jen abych vás uvedla do děje - Lain je čtrnáctiletá holka, která miluje hudbu a chodí na gympl. Hraje na klarinet a chodí na zpěv. Chodí do souboru, kde hraje vedle Tima, který hraje stejně jako ona na klarinet.
Zbalila jsem si věci a šla dolů. Máma už byla také připravena a ségra po chvilce přiběhla taky. Nasedly jsme všechny do auta a jeli do města, kam chodím do školy. Ségra chodí na základku a je ve třetí třídě. Je jí devět let a jmenuje se Elizabeth. Říkám jí Eli nebo El. Moje máma pracuje ještě o město dál, a tak vždycky ráno strašně spěchá, aby byla v práci včas. Nejdřív odvezeme ségru a potom mě do školy. "Tak čáu." řekla ségra, když vylezla z auta a šla si do kufru pro batoh. "Ahoj El." řekla jsem.
Přijely jsme s mámou před mou školu a rozloučily jsme se. Vešla jsem do školy a zahla do šaten. Odemkla jsem svoji skříňku a přezula si boty. Když jsem zavřela dveře, vykřikla jsem, protože za nimi stála moje nejlepší kámoška Debbie. "Čauky Lain," řekla na pozdrav. "Ahoj Debb," řekla jsem a obejmula jsem jí. Společně jsme došli do třídy, kde jsme všechny pozdravily a sedly jsme si do naší lavice.
Po škole jsme šly k Debbie domů, jako každý den. Debbie si doma odložila věci a já jsem si je tam nechala taky. Vzali jsme si futrály s našimi klarinety (ano, Debbie hraje se mnou na klarinet) a vypravily jsme se do ZUŠ (hudební škola).
X
X
X
Takže ahoj :) tohle je první část příběhu :) nevím, jestli to vůbec někdo bude číst, ale to nevadí :) tahle část není nějak moc zajímavá, ale další už bude lepší. :)
