Večer jsem myslela, že umřu. Co jsem to sakra udělala? Proč jsem to udělala? Ach jo.....
Vzala jsem si mobil a vytočila Debbie.
"Ahoj Lain, co se děje?" zeptala se mě ustaraně. "Debbie, udělala jsem strašnou chybu...." řekla jsem. "Lain, co se stalo???"
"Aha," řekla, když jsem jí to dopověděla. "Lain, to ještě nic neznamená," snažila se mě uklidnit. "Ale znamená, co když se to dozví Matty?" křičela jsem do telefonu. "No a?" zeptala se mě. "Vždyť ses s ním jen držela za ruku, nebereš si ho!" řekla mi Debb. "Nevšímej si toho Lain," řekla v klidu a usmála se. "Dobře," řekla jsem. Chvilku jsme obě mlčely. "Debb?" řekla jsem po chvilce. "Ano?" odpověděla. "Já ho ale miluju."
"Je dobře, že ho miluješ, aspoň víš, že chceš zůstat pořád s ním."
"Ale ne, Debb, já miluju Tima!"
"Cože??!???" vykřikla najednou do telefonu. "Tima???!?!" zděsila se. "Jo, Tima," řekla jsem potichu. "Lain," řekla zklesle. "To bude v pohodě, ano?"
"Debbie, já nevím, co mám dělat..." brečela jsem. "Hlavně se uklidni, Lain, všechno bude zase v pořádku, ano?"
"Fájn," přestala jsem brečet. "Dobře."
"Dobrou Debbie," řekla jsem najednou.
"Brou Lain."
"Crrrrrrrrrrr....." rozlíhalo se po pokoji. Co to sakra je? Posadila jsem se na postel. Bylo.... Panebože je jedenáct hodin a já jsem ještě v posteli, je tohle normální? Není. Uvědomila jsem si, že někdo zvonil. Vstala jsem z postele a oblékla se do tepláků a volného trička. Sešla jsem dolů a všimla si papírku, který ležel na stole.
Dobré ráno Lain,
Jeli jsme s tvojí sestrou na nákupy a za babičkou. Vrátíme se až večer, protože tvoje sestra si zařídila oslavu u kamarádky. Zatím si ukliď pokoj, nakrm, prosím, kočky a dojdi se psem na procházku.
Máma =*
Fájn, jsem dneska doma sama. Šla jsem do kuchyně, abych si dala něco k snídani.
"Crrrrrrr...." panebože, už běžím. Doběhla jsem ke dveřím. Odemkla jsem a otevřela dveře. Úplně jsem se lekla, kdo přišel.
"Ahoj Lásko," řekl Matty a dal mi pusu. "Ahoj," řekla jsem udiveně, "co tu děláš?"
"Nemohl jsem bez tebe být," řekl. Ach jo, vždyť je tak hodnej, a já se za rohem držím s jiným klukem za ruku. Jsem fakt blbá. Co to sakra dělám? Pozvala jsem ho dovnitř. Sedli jsme si na gauč a pustili jsme si Shreka. Byla jsem o něj celou dobu opřená. Když film skončil, Matty se ke mně naklonil. "Děje se něco?" zeptal se rychle. "Né, nic," řekla jsem a utřela jsem si slzy. "Všechno je v pohodě," řekla jsem a pokusila jsem se o úsměv. "No tak, Lain, můžeš mi říct, co se děje."
"Nech to bejt, Matty..... Asi bys už měl jít," řekla jsem. "Cože??? Ty mě vyhazuješ??" zeptal se. "Matty, promiň, potřebuju být chvilku sama."
"Dobře, Lain," řekl a šel do chodby si obout boty.
"Ahoj Lásko," řekl a dal mi pusu na tvář, "Miluju Tě."
"Já tebe," řekla jsem.
Když odešel, šla jsem si sednout do pokoje na gauč a rozbrečela jsem se. Musím vyklidit myčku, řekla jsem si po chvilce. Došla jsem do kuchyně a vyklidila myčku. Nakrmila jsem kočky a šla jsem si uklidit pokoj. Po uklízení mého pokoje jsem šla na chvilku ven. V chodbě jsem připla psa na vodítko, a vyšla jsem s ním před barák. Zamkla jsem dveře a zkontrolovala jsem si, jestli mám všechno. Peníze, mobil, klíče. Snad vše.
Bydlíme v malé vesničce, takže když je neděle, je tady docela klid. Vyšla jsem na cestu, která vedla přes celou naší obec. Řekla jsem si, že se půjdu projít tak dva kilometry, abych si trošku vyčistila hlavu. Je tady krásně. Miluju tem pocit svobody, když si stoupnu na louku na kopci a vidím všechna okolní města a vesnice pod sebou. Roztáhla jsem ruce a nechala na sebe foukat vítr. Byl to úžasný pocit.
X
X
X
X
X
Další kapitolka je tu :) já vím, zase je krátká, ale omlouvám se, nebaví mě psát dlouhé texty. :)
