Boj na ledě,nebo v lásce??

VII.

Mé city už to silně nedávali a tak jsem si chvíli lehla a prostě jsem se dívala do stropu a přemýšlela jsem. Pak mi pípla zpráva. 

Tomashamara
Ahoj,promiň za to na té chodbě,asi jsem se nechal unést,asi je dobře že tam přišel Jirka

Elis_beth
Cauko, hele nemáš se zaco omlouvat, to já bych se měla omluvit za to že jsem to nechala zajít tak daleko

Tomashamara
Takže kdyby Jirka nepřišel bylo by z toho něco vic😼

Elis_beth
Tome já nevím,je toho na mě teďka moc,snad to chápeš a vztah po dvou dnech asi fakt klapat nebude.

Tomashamara
Já si na tebe počkám 😎

Dala jsem mu zobrazeno a přemýšlela jsem nad vším co se právě děje. Bylo něco kolem třetí odpoledne takže jsem měla zhruba tři hodiny nic nedělání. Z mé radosti mě najednou probrala krutá realita. Někdo začal silně bušit na dveře.  Stál tam Matyáš Melovský a ptal se jestli si půjdu zahrát pravda nebo úkol.

" a kdo tam všechno bude?"

" Hele suchánek,tvůj brácha, cibulka, já, Hamara,Hrabal a ještě Adam Bareš to by mělo být vše

"Okay tak já na chvilku jdu "

Šli jsme na pokoj 5 a když jsme tam vešli moje oči se střetli s párem hnědých očí. Tomáš mi vedle sebe udělal místo a můj bratr mě začínal proklínat pohledem. Hráli jsme asi deset minut a na mě padl úkol. Úkol mi dával Matyáš a docela jsem bála co zase vymyslí za kravinu.

"Dej si pusu s člověkem co sedí po tvé pravé ruce. Abych to uvedla na pravou míru,po pravé ruce jsem měla Tomáše a po levé ruce bratra. Ještě že to nebylo naopak. Vražedně jsem se na Matyáše podívala a pak jsem navázala oční kontakt s Tomášem. Ten se mi hluboce podíval do očí,chytl mou tvář a spojil na chvíli naše rty.

Když jsme se od sebe odtrhli, Jirka řekl že by to pro dnešek stačilo a rozpustil nás. Já jsem šla do pokoje,ale najednou mě někdo otočil a nebyl to nikdo jiný než Suchánek.

"Tak ty chodíš s Hamarou jo?"

"Neeee já??? Jak jsi na to přišel "

"Jste na sebe tak zamilovaně koukali..."

" ne nechodím s ním,nemám kluka vůbec "

"Tak to je plus pro mě ne?"

"Co tím myslíš " pousmala jsem se

" časem to třeba poznáš " a odešel na pokoj

Už jsem těch kluků měla dost. Chtěla jsem jet domu,ale věděla jsem že to nejde. Užívala jsem si poslední minuty klidu než jsem se odebrala na večeři.

Večeře proběhla celkem v klidu,až na pár narážek od Matyáše že by nám to spolu s Hamarou náramně slušelo. Bratr ten mě propaloval pohledem a mě bylo jasné proč.

Po večeři jsem šla k sobě na pokoj a zapla jsem si na chvíli televizi. Pak jsem usla a vzbudila  jsem se už v 6 ráno. Projížděla jsem chvíli sociální sítě a pak jsem se šla obléct. Za chvíli mi na dveře ťukal Eda kvůli té ruce.

"Bolí tě to?"

"Ne,vypadá to že je to v cajku"

" jestli nekecáš tak můžeš dneska hrat"

"Dekuju moc"

"Za malo"

Pak Eda odešel a šel se s ostatními nasnidat a připravit na zápas. Já jsem se rozhodla dneska nesnidat,protože jsem po včerejším večeru neměla náladu. Za chvíli mi opět někdo ťukal na dveře. Byl to brácha

"Můžu na slovo??"

"Jasný něco se děje? "

"Máš něco s Tomášem??"

" ne nemám,byl to jen úkol tak se v tom nerejpej "

"Rejpat se v tom budu,protože nechci aby ti ublizil, zítra přijede jeho přítelkyně."

"Počkej co?"

"To ti ten blbec neřekl že má holku? Já myslel že to víš "

Po té větě bráchu zavolali kluci ze už musí jít a já stála ve dveřích jak solný sloup. To zabolelo.