Byla ještě malé děvčátko, když její rodiče zemřeli. K sobě si ji vzali její prarodiče, kteří ji vychovali na malé vesnici. Hrávala si tam s mudlovskými dětmi. Sama nevěděla, že není jako oni. Nebo si to aspoň v útlém věku nepřipouštěla. Čím starší však byla, začínala su uvědomovat, že něco je jinak, než by mělo být.
Několikrát se kolem ní jen tak vznesly květiny do vzduchu, aniž by pro to něco udělala. Nebo dokázala šplhat výš, než ostatní děti. A z výšky, při které by si dítě zlomilo vaz, ona skočila bez jediného škrábance, což ostatní děti dost často buď vyděsilo nebo ji za to oceňovali potleskem.
Její útlé dětství bylo bezstarostné, neměla jediné podezření, že by se jednoho dne mělo něco pokazit. Nemohla mít ani tu nejmenší pochybnost, že jen za pár let se jí převrátí život naruby. Že se u ní její schopnosti rozvinou v něco, co bude děsit a zároveň ohromovat i čaroděje kolem ní.
|
Čekala na svůj doprovod na Příčné ulici. Stále to pro ni byl dost velký šok, když se dozvěděla čím doopravdy je. Její kouzelné schopnosti se začínaly projevovat silněji, než tomu tak bylo u většiny potomků kouzelníků a čarodějek. Nejenže to její prarodiče vyděsilo, byli totiž obyčejnými lidmi, nikoliv kouzelníky jako byla ona, ale ani ona sama neměla moc ponětí jak své schopnosti ovládat.
Jednoho dne v noci ji probudil křik její babičky. Křik, který by nikdy nepřirovnala k té milé, staré paní. Než se stihla pořádně vzpamatovat, vtrhla její babička do jejího pokoje s hysterickým křikem. Až po chvilce jí došlo, co se vlastně děje. Že její pokoj zaplavil tmavý kouř, který se linul od stěn. A plameny ohně, že olizovaly stěny místnosti. Nebyla to náhoda, jen nešťastná nehoda. Neovládla svoje schopnosti, které se jí vymykaly kontrole.
"Slečno Thornová?" pronesl klidný mužský hlas nedaleko od ní, který ji vytrhl z myšlenek.
Ihned zvedla oči a podívala se na postaršího muž, který se k ní blížil. I když už si začínala zvykat na kouzelnickou módu, stále jí ty dlouhé róby připadaly trochu legrační. "Profesor Fig?" optala se s kapkou nervozity v hlase.
Starý muž se usmál. "Ano. Vidím, že už jste připravená na cestu do Bradavic."
Bradavice. To měla být ta kouzelnická škola, kde měla studovat. A to i přesto, že podle dopisu měla nastoupit už do pátého ročníku.
"Jsem," přitakala, přičemž si již poněkolikáté upravila svůj vlastní hábit. Její plavé vlasy dobře kontrastovaly s lehce opálenou pokožkou a azurově modrýma očima.
Profesor se usmál, přičemž otevřel dveře od kočáru, který pro ně přijel. "To rád slyším. Nastupte si, prosím."
Nečekala, až jí to řekne podruhé. Srdce jí bilo jako splašené. Ačkoliv všechno kolem zatím poznávala, byla z toho pořád trochu nervózní. Posadila se tedy do kočáru.
"Doufám, že jste cvičila kouzla, o kterých jsem se zmiňoval ve svých dopisech. Je potřeba, abyste za svými budoucími spolužáky nezaostávala příliš," promluvil starý profesor, když se posadil do kočáru také
"Samozřejmě, profesore," přitakala okamžitě. Opravdu pečlivě cvičila. Měla rozhodně v plánu udělat dobrý dojem."Výborně, to je skvělé. Jsem rád, že jste si zvykla na tu vypůjčenou hůlku. Ovšem je jasné, že jakmile budete mít svou vlastní, půjde všechno mnohem lépe. Ještě se k nám připojí můj přítel z Ministerstva kouzel."
Jen co to profesor dořekl, ozvalo se v ulici hlasité prásknutí. Hned nato se otevřely dveře kočáru z druhé strany a do kočáru vstoupil obtloustlý muž s knírkem a brýlemi na nose. "Eliazare," pronesl radostně, když spatřil profesora.
"Georgi," oplatil mu profesor Fig pozdrav a usmál se. "Doufám, že jsi měl cestu dobrou. A odpusť, že se scházíme zde."
"Naprosto v pořádku, jen jsem to napoprvé moc dobře nespočítal," odvětil vesele muž, který byl oslovený jako George. Podíval se pak na dívku, sedící vedle profesora. "A kdopak je tohle?"
"Nová studentka. Představuji ti Morganu Thornovou."
Dívka se jen na George podívala a slabě pozvedla koutky úst do úsměvu. "Nastupuji do pátého ročníku."
Profesorův přítel se však zatvářil překvapeně a zmateně zároveň. "Nová studentka? A do pátého ročníku?"
"Ano. Za posledních několik dekád se nestalo, že by student nastoupil do pátého ročníku, takže jsme s ostatními profesory přišly se skvělým doučovacím plánem," přitakal profesor Fig. Jejich konverzace se pak roztáhla až k profesorově ženě Miriam a k hrozbě ze strany skřetů, čemuž oba přikládali obrovský význam
George však poté vytáhl z vnitřní kapsy hábitu jakousi schránku, která upoutala její plnou pozornost. "Tohle mi tvoje žena poslala, bez jediného dopisu. Nelze to otevřít žádnou mně známou magií."
Morgana slabě nakrčila obočí, když vytesaná runa na schránce začala slabě problikávat. "Co je to za záři?" zajímala se zvědavě.
Oba kouzelníci se na ni nechápavě podívali. "Jaká záře?"
Morgana si od profesora převzala schránku, která se s tichým cvak otevřela a odhalila tak malý klíček položený na červeném sametu. Už už se po něm natáhla, že ho vezme do rukou, když ji profesor zarazil.
"Nevíme, co to je," odvětil ihned a vzal si schránku zpátky. Stále ji však zvědavě zkoumal.
Následující vteřiny se udály tak rychle, že Morgana si zpětně jen těžko vzpomínala na přesný slet událostí. Přišel snad prvně dračí řev nebo až na druhém místě? Ať to bylo tak či onak, náhle se kočár rozpůlil vedví. V jedné polovině zůstala Morgana s profesorem, a v té druhé, která se od nich vzdalovala, křičel vyděšený George. Polovinu kočáru držel v tlamě velký drak, jemuž kolem krku zářil červeným světlem velký želený obojek.
Morgana zděšeně vykřikla, když drak sklapl čelisti. Tříštění kostí bylo slyšet i přes hukot dračích křídel. Podívala se na profesora, hledala u něj radu.
"Skoč!" křikl na ni profesor, když se drak nadechoval k vypuštění smrtícího proudu ohně.
Jak profesor řekl, tak se stalo. Oba dva vyskočili z létajícího kočáru, profesor ji popadl za ruku a kouzelnou formulí Accio si přivolal klíč do ruky. Ten mu totiž během útoku z dlaní vypadl. Jen co se profesor dotkl klíče, ucítila těsně za pupíkem prudké škubnutí. Nějaká síla ji někam táhla. A Morgana nyní nedokázala říct, jak budou jejich následující minuty vypadat.
ČTEŠ
New fifth year | Harry Potter CZ
FanfictionNastupuje v pátém ročníku do Bradavic, což je v kouzelnickém svět výjimkou. Sice se neprojede na loďkách, jako první ročníky, ale její příjezd je celý obestřený tajemstvím. Její bradavičtí spolužáci vědí pouze to, že při cestě její kočár napadl drak...