Zabolelo to. To probuzení a zjištění, že si na nic nepamatuje. Kde se nachází? Všude je tma. Kdo že se někde nachází? To neví ani ten kdo, teda někdo, je to všechno hrozně matoucí.
Něco ale začíná být jasné a zřetelné, a to malá holčička, asi šestiletá, soustředící se nakreslit hezký obrázek. Vedle ní kreslí další holčička, ale mladší. Snažila by se, ale ani jí to nejde, ruka sama klouže po papíru, a dělá čáry, které dívka nemůže nasměrovat tam, kam chce.
Starší měla hotovo a mladší usoudila, že její dílo je také dokončeno.
Zjevila se matka. Stála ve dveřích a láskyplně se na děti dívala.
„Mami, hele!“ křikla starší a vsunula jí obrázek doslova pod nos.
„Jé, to je krásný!“ usoudila máma a nahlédla do druhého obrázku. „Tenhle je taky nádherný, holky, jste šikulky."
To ale starší nestačilo.
„Jakej obrázek je hezčí?“
„Oba jsou hezký stejně, Dášo.“
Mladší se zářivě usmívala a pak ji něco napadlo, nechala mámě obrázek v ruce a běžela ven ze dveří do další místnosti.
„Ale mami,“ řekla Dáša, „Řekni to popravdě: Jakej je hezčí?“ dodala šeptem.
„No, ten tvůj, ale to je proto, že jsi starší,“ pronesla máma neochotně.
Dáša se usmívala od ucha k uchu a byla spokojená.
„Tohle od ní nebylo hezké.“ pomyslela si postava sedící na pohovce, která všechno sledovala.
ČTEŠ
Jen příběh
SpiritualHlavní postava se probudí - neví kde, proč, a kdo je to vlastně zač - zároveň začíná "vyrůstat" s další postavou před útržky vzpomínek, a dozvídá se čím dál víc. O lásce, strachu, dobrém a zlém - zkrátka o životě
